3.1.4.6
Rozsah a způsob náhrady újmy
Mgr. Magda Vavrušková
Rozlišování mezi škodou, která postihuje majetkovou sféru poškozeného, a újmou postihující sféru nemajetkovou, jež zavedl NOZ, se promítá i do stanovení toho, jakým způsobem se jednotlivé druhy újmy nahrazují a z jakých složek se tato náhrada skládá.
NahoruRozsah nahrazování škody
Při vzniku újmy v majetkové sféře poškozeného se nahrazuje skutečně vzniklá škoda, jejíž výše se stanoví podle toho, o co se zmenšil majetek poškozeného, i ušlý zisk, který spočívá v tom, že se majetek poškozeného nezvýšil tak, jako by se zvýšil, kdyby ke vzniku škody nedošlo. Například snížení hodnoty vozidla podnikatele v autodopravě v důsledku jeho poškození bude skutečnou škodou, zatímco skutečnost, že podnikatel nebyl vozidlo schopen používat k podnikání po dobu, než jej opravil, bude představovat ušlý zisk.
Teprve pokud nelze výši náhrady škody přesně určit, svěřuje se právo rozhodnout o její výši soudu, a to podle "spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu", jak požaduje ustanovení § 2955 NOZ. Soud tak nemůže žalobu na náhradu škody zamítnout pouze proto, že se žalobci nepodařilo výši škody přesně specifikovat, naopak je povinen sám výši škody určit a náležitě odůvodnit, jak k takovému závěru dospěl.
NahoruZpůsob nahrazování škody
Škoda se podle NOZ nahrazuje primárně uvedením do předešlého stavu. Pouze pokud uvedení do předešlého stavu není dobře možné, například pokud se už nevyrábí určitá součástka, která by byla potřeba k opravě poškozené věci, hradí se škoda v penězích. Tato možnost má přednost též tehdy, jestliže o náhradu škody v penězích žádá sám poškozený. Před vstupem NOZ v účinnost byl princip náhrady škody opačný, tzn. vždy měla přednost náhrada škody v penězích, a teprve pokud o to žádal poškozený a bylo to možné, nahrazovala se škoda uvedením v předešlý stav. Nová úprava má tak být pro poškozeného výhodnější, protože škůdce má primárně povinnost nastolit stav, jako by vůbec nedošlo ke vzniku škody, a pokud poškozenému tato možnost nevyhovuje, může zvolit kompenzaci v penězích.
NahoruSnížení náhrady škody
Soud může rozsah náhrady škody i snížit, pokud rozhodne, že k tomu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, jejichž existenci soud zjišťuje na základě srovnání osobních a majetkových poměrů škůdce a poškozeného, toho, jak ke škodě došlo, a dalších kritérií, která soud s ohledem na okolnosti případu považuje za vhodná (např. o jakou formu nedbalosti se jednalo, jak se škůdce zachoval po vzniku škody, zda se ji sám pokoušel odstranit apod.). Snížení rozsahu náhrady škody je však vyloučeno v případě, že byla škoda způsobena úmyslně nebo že škodu způsobil porušením odborné péče ten, kdo se zavázal provést určitý specializovaný výkon jako příslušník určitého stavu nebo povolání, které by ho mělo předurčovat ke zvlášť odbornému provedení takového výkonu.
Snížení rozsahu náhrady škody je možné rovněž v případě, že se sám poškozený na vzniku škody podílel, tedy pokud škoda vznikla nebo se zvětšila též v důsledku okolností přičitatelných poškozenému. Náhrada škody by se pak snížila poměrně podle míry přispění poškozeného.
NahoruZpůsob nahrazování nemajetkové újmy
Nemajetková újma se nahrazuje poskytnutím přiměřeného zadostiučinění. To musí být poskytnuto primárně způsobem, který zajistí skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy (např. veřejná omluva), a teprve pokud žádný takový způsob tento účel nesplní, musí být poskytnuto v penězích. Uvedení do předešlého stavu je totiž z povahy věci vyloučeno, a proto má náhrada nemajetkové újmy funkci především kompenzační, tedy vynahradit újmu a zmírnit následky zásahu do imateriální sféry poškozeného.
NahoruRozsah nahrazování nemajetkové újmy
Určení rozsahu přiměřeného zadostiučinění závisí na tom, jakým způsobem byla újma způsobena, zejména zda ji škůdce způsobil úmyslně nebo s použitím lsti či vyhrůžky nebo zda zneužil závislosti poškozeného na své osobě, zda byla újma způsobena diskriminací poškozeného či zda zásah do práv poškozeného vešel ve veřejnou známost. NOZ tak příkladmo uvádí okolnosti hodné zvláštního zřetele, které se musejí do stanovení rozsahu zadostiučinění promítnout.
NahoruNáhrada při ublížení na zdraví a usmrcení
Při poškození zdraví je škůdce povinen zaplatit poškozenému jednak peněžitou náhradu odškodňující bolest a další nemajetkové újmy způsobené ublížením na zdraví a jednak ztížení společenského uplatnění, pokud má poškození zdraví trvalé následky a vliv na možnosti zapojení poškozeného do dalšího života z hlediska jeho pracovního, společenského a jiného uplatnění nebo schopnosti obstarávat si vlastní potřeby.
Před účinností NOZ určovala výši odškodného za způsobenou bolest a ztížení společenského uplatnění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů, která ve své příloze obsahovala podrobnou klasifikaci jednotlivých druhů poškození zdraví a stanovovala bodové ohodnocení těchto poškození. Za jeden bod pak příslušela náhrada 120 Kč.
NOZ však tuto vyhlášku zrušil a sám žádné vodítko pro stanovení výše náhrady nestanovil s tím, že se výše náhrady určí podle zásad slušnosti. Aby při rozhodování soudů v těchto případech do budoucna nevznikaly nedůvodné rozdíly a rozhodnutí byla předvídatelná, vydal Nejvyšší soud ČR metodiku, na jejíž přípravě spolupracoval i s odbornými sdruženími lékařů, v níž upravil klasifikaci poškození zdraví s bodovým ohodnocením a kritéria pro určování stupně ztížení společenského uplatnění (text metodiky je dostupný na http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika). Hodnota bodu už není pevně stanovena, ale měla by se odvozovat od jednoho procenta průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž bolest vznikla. Pokud tedy za rok 2014 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda 25 686 Kč, hodnota jednoho bodu činí 256,86 Kč. V důsledku komplikací lze potom výši náhrady za utrpěnou bolest navýšit až o 20 %. Metodika sice není závazná, neboť se nejedná o právní předpis, ale v praxi se při určování výše náhrady postupuje podle ní.
V současnosti je však sporné, podle čeho určovat náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění v případě pracovních úrazů a nemoci z povolání, neboť Ministerstvo…
