7.2.1
Charakteristika daňových výdajů
Ing. Ivan Macháček
NahoruDaňové výdaje u jednotlivých druhů příjmů
Zákon o daních z příjmů rozeznává pět dílčích základů daně z příjmů fyzických osob zahrnující příjmy:
-
příjmy ze závislé činnosti (zdanění podle § 6 ZDP) – základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel (25 % + 9 % = 34 % z vyměřovacího základu);
-
příjmy ze samostatné činnosti (zdanění podle § 7 ZDP) – jako daňový výdaj lze uplatnit výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů nebo jsou tyto výdaje uplatňovány procentem z příjmů, daňovým výdajem však není pojistné na sociální pojištění a na zdravotní pojištění;
-
příjmy z kapitálového majetku (zdanění podle § 8 ZDP) – nelze uplatnit žádné daňové výdaje s výjimkou např. zdanění dávek z penzijního připojištění se státním příspěvkem, dávek z penzijního pojištění, dávek z doplňkového penzijního spoření a dále plnění ze soukromého životního pojištění (v těchto případech lze jako daňový výdaj uplatnit příspěvky a pojistné zaplacené poplatníkem příp. jeho zaměstnavatelem);
-
příjmy z nájmu (zdanění podle § 9 ZDP) – jako daňový výdaj lze uplatnit výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů nebo jsou tyto výdaje uplatňovány procentem z příjmů;
-
ostatní příjmy (zdanění podle § 10 ZDP) – jako daňový výdaj lze uplatnit výdaje vynaložené na dosažení příslušných příjmů; jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Výdajem nejsou ani odpisy hmotného a nehmotného majetku, ani tvorba rezerv na opravu hmotného majetku.
NahoruPodmínky daňové uznatelnosti výdajů
Aby bylo možno považovat příslušný náklad (výdaj) za daňově uznatelný, nutno obecně splnit následující podmínky:
1) Dodržení věcné a časové souvislosti nákladu se zdanitelným příjmem
Z této zásady vyplývá, že nelze uplatnit jako daňově uznatelné náklady, které byly vynaloženy na příjmy, které nejsou předmětem daně, na příjmy nezahrnované do základu daně a na příjmy, které jsou od daně z příjmů osvobozené (viz § 25 odst. 1 písm. i) ZDP).
2) Přiřazení nákladů ke zdanitelným příjmům do správného zdaňovacího období
Uvedeme ustanovení § 5 odst. 10 písm. b) ZDP, z něhož vyplývá, že rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je osobou spojenou ve smyslu § 23 odst. 7, který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu úplaty u finančního leasingu, nedošlo-li k vyúčtování celkového dluhu v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny.
Podle § 5 odst. 11 ZDP se rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je osobou spojenou, který vede účetnictví, o něž se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový dluh.
Daňové výdaje a zaplacená záloha
Soukromý lékař, který vede daňovou evidenci, uhradí v prosinci 2019 částku 30 000 Kč jako zálohu na pořízení zásob zdravotního materiálu společnosti s r. o., jejímž jediným společníkem je otec lékaře. K dodání zásob dojde v lednu 2020 a dodavatelem je fakturována částka 50 000 Kč. Lékař po odečtení zaplacené zálohy v r. 2019 zaplatí dodavateli v lednu 2020 částku 20 000 Kč.
S odvoláním na § 5 odst. 10 písm. b) ZDP musí lékař za zdaňovací období r. 2019 vyloučit z daňových výdajů částku 30 000 Kč za zaplacenou zálohu na pořízení zásob materiálu.
Do daňových výdajů r. 2020 si lékař zahrne nejen zaplacenou částku 20 000 Kč, ale základ daně sníží rovněž o uhrazenou a daňově neuznanou zálohu z r. 2019 ve výši 30 000 Kč.
Podnikatelská činnost fyzické osoby souvisí se zařazením majetku do obchodního majetku. Při zahájení samostatné činnosti nebo při zahájení nájmu se podle znění § 5 odst. 7 ZDP přihlédne u poplatníka i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž poplatník zahájil samostatnou činnost nebo nájem hmotného majetku. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením této činnosti.
Daňové výdaje vynaložené před zahájením podnikání
Stomatolog zahájí v roce 2020 provozování zubní ordinace. V závěru roku 2019 poplatník zakoupil příslušné potřebné zdravotní vybavení a vybavení ordinace a čekárny nábytkem. Jednotlivé předměty nepřevyšují částku 40 000 Kč. Celkem vynaložil v závěru r. 2019 na tyto předměty částku 89 500 Kč.
Poplatník může na základě dokladů o úhradě předmětů zakoupených v r. 2019 tyto výdaje uplatnit jako daňové výdaje v r. 2020. Pokud by zakoupil koncem r. 2019 hmotný majetek převyšující částku 40 000 Kč, zahrne hmotný majetek v r. 2020 do svého obchodního majetku a bude jej odpisovat rovnoměrným nebo zrychleným způsobem ze vstupní ceny hmotného majetku.
Podle znění § 25 odst. 1 písm. u) ZDP nelze výdaje na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, zařadit mezi daňově uznatelné výdaje, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob nezařadí tento majetek do obchodního majetku. V případě použití nemovité věci k podnikání se zahrnutím nemovité věci do obchodního majetku poplatníka rozumí zahrnutí celé nemovité věci a u spoluvlastnictví nemovité věci zahrnutí její části ve výši spoluvlastnického podílu. Přitom není rozhodující, zda vložená nemovitá věc je zčásti nebo celá používána pro činnosti, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti.
Nezahrnutí nemovité věci do obchodního majetku
Praktický lékař má ordinaci s čekárnou umístěnou ve vyčleněném prostoru vlastního rodinného domku. Domek nevloží do obchodního majetku. V roce 2019 provede v prostorách určených k podnikání opravu spočívající ve výměně oken a dveří.
Lékař nemůže uvedené práce zahrnout do daňových výdajů, i když jsou provedeny v prostorách, které slouží k výkonu poskytování zdravotnických služeb. Důvodem je skutečnost, že nemovitou věc nevložil do obchodního majetku poplatníka.
3) Zahrnutí nákladů do daňově uznatelných do výše stanovených limitů podle ZDP
Půjde např. o náhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené v § 24 odst. 2 písm. k) ZDP.
NahoruDemonstrativní výčet daňových…
