dnes je 23.11.2024

Input:

Daňové řešení cestovních náhrad

8.3.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.11.4
Daňové řešení cestovních náhrad

Ing. Ivan Macháček

Daňové řešení cestovních náhrad na straně zaměstnance

Podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zákoníkem práce (část sedmá hlava třetí) pro zaměstnance odměňovaného platem, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách. Jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou u zaměstnance zdanitelným příjmem ze závislé činnosti.

Podle ustanovení zákoníku práce není pro zaměstnavatele podnikatelské sféry limitována horní hranice přiznání cestovních náhrad (stravné při tuzemské a zahraniční pracovní cestě, kapesné při zahraniční pracovní cestě). Zákoník práce stanoví pro podnikatelskou sféru jen minimální limity pro zaměstnance, např. pro stravné minimální stravné podle délky trvání pracovní cesty, přičemž poskytování vyšších náhrad nelimituje. U zaměstnanců však nebudou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti pouze náhrady cestovních výdajů (stravné a kapesné) stanovené pro zaměstnance zaměstnavatele nepodnikatelské sféry. Pokud zaměstnavatel poskytne náhrady cestovních výdajů vyšší, bude o rozdíl zvýšen zdanitelný příjem zaměstnance ze závislé činnosti a tento rozdíl bude rovněž součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Například u kapesného to bude výše 40 % zahraničního stravného poskytnutého zaměstnanci (§ 180 ZP); pokud zaměstnavatel podnikatelské sféry poskytne zaměstnanci vyšší kapesné, což může, bude nadlimitní výše kapesného u zaměstnance zdanitelným příjmem ze závislé činnosti.

Pokud zaměstnavatel podnikatelské sféry při bezplatném poskytnutí některého z hlavních jídel při tuzemské nebo zahraniční pracovní cestě sníží stravné o menší položku, než odpovídá snížení u nepodnikatelské sféry, což může, bude tento rozdíl rovněž předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti včetně jeho zahrnutí do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Daňové řešení cestovních náhrad na straně zaměstnavatele

Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP uvádí, že daňově uznatelnými výdaji (náklady) jsou náhrady cestovních výdajů do výše stanovené zvláštním právním předpisem (např. část sedmá hlava třetí ZP). Pokud jde o zaměstnavatele podnikatelské sféry, zákoník práce nelimituje horní hranici stravného pro tyto zaměstnavatele, ale stanoví jen minimální výši stravného. Proto si zaměstnavatel podnikatelské sféry může do daňových výdajů uplatnit výdaje spojené s pracovní cestou zaměstnance v té výši, v jaké je zaměstnanci vyplatí.

Příklad – stravné u zaměstnance na tuzemské pracovní cestě

Zdravotnické zařízení spol. s r. o. stanovilo pro rok 2024 pro své zaměstnance v interní směrnici nárokovou výši stravného pro

Nahrávám...
Nahrávám...