Daňové řešení spoření na stáří

7.3.15

Daňové řešení spoření na stáří

Ing. Ivan Macháček

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 ke změně zákonů týkajících se podpory spoření na stáří. Jednak jde o zákon o daních z příjmů, zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zákon o podnikání na kapitálovém trhu, zákon o doplňkovém penzijním spoření atd.

 NahoruZměny ve státním příspěvku na penzijní spoření

Na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření je poskytován měsíční státní příspěvek ve výši:

• do 30. 6. 2024 se státní příspěvek poskytuje od částky měsíčního příspěvku účastníka 300 Kč, přičemž maximální výše státního příspěvku činí 230 Kč, a to při výši měsíčního příspěvku účastníka 1 000 Kč a více;

• od 1. 7. 2024 se státní příspěvek poskytuje od částky měsíčního příspěvku účastníka 500 Kč, přičemž maximální výše státního příspěvku činí 340 Kč při výši měsíčního příspěvku účastníka 1 700 Kč a více.

V § 14 odst. 2 zákona č. 427/2011 Sb. ve znění zákona 462/2023 Sb. se uvádí, že je-li výše měsíčního příspěvku účastníka:

a) 500 až 1 699 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku 20 % z částky měsíčního příspěvku účastníka,

b) 1 700 a více Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 340 Kč.

S účinností od 1. 7. 2024 nemá nárok na státní příspěvek účastník, kterému byl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění.

 NahoruVymezení produktu spoření na stáří v § 15a ZDP

V novém ustanovení § 15a ZDP nalezneme vymezení nově zavedeného "produktu spoření na stáří", který obsahuje okruh daňově podporovaných variant spoření na stáří.

Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí:

a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,

b) doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

c) penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

d) soukromé životní pojištění,

e) dlouhodobý investiční produkt.

Okruh produktů spoření na stáří přitom odpovídá dosavadním daňově podporovaným produktům uvedeným v § 6 odst. 9 písm. p) a § 15 odst. 5 a 6 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023 s tím, že se do výčtu produktu spoření na stáří přidává dlouhodobý investiční produkt (DIP), který je pro účely daní z příjmů definován v § 15a odst. 5 ZDP. Dlouhodobým investičním produktem se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě EU nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

V zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 462/2023 Sb. nalezneme v § 134i ZPKT vymezení majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu.

Jedná se o:

a) peněžní prostředky,

b) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě EU, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem EU, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem EU, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem EU, vedeném Českou národní bankou,

c) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát EU nebo centrální banka takového státu,

d) kryté dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je zahraniční banka se sídlem v členském státě EU,

e) cenné papíry kolektivního investování,

f) deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.

V § 15a odst. 2 ZDP je vymezena instituce penzijního pojištění, přičemž se přebírá definice z dosavadního § 6 odst. 14 ZDP ve znění účinném do 31.12.2023. Institucí penzijního pojištění se pro účely daní z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění, který je:

a) provozován na principu fondového hospodaření,

b) zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a

c) povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušného orgánu v tomto státě.

V § 15a odst. 3 ZDP nalezneme vymezení soukromého životního pojištění. Soukromým životním pojištěním se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, sjednaná s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Další podmínka je stanovena pro ta pojištění, ve kterých je sjednaná pojistná částka pro případ dožití. Tato pojistná částka musí činit nejméně:

a) 40 000 Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 10 a nejvýše 20 let, nebo

b) 70 000 Kč, pokud pojistná doba činí více než 20 let.

V důvodové zprávě k zákonu č. 462/2023 Sb. se k tomuto ustanovení uvádí, že pro pojistnou dobu kratší než 10 let se žádný požadavek nestanoví, protože vzhledem k podmínce daňové podpory produktu na stáří stanovené v bodě 1 § 15b odst. 1 písm. a) ZDP, podle které musí být výplata prostředků nebo plnění umožněna nejdříve 120 kalendářních měsíců od vzniku produktu spoření na stáří, nemůže být soukromé životní pojištění s kratší než desetiletou pojistnou dobou nikdy daňově podporováno, nemá tedy smysl pro takové pojistné stanovit podmínku výše pojistné částky. Označení jednotlivých typů pojištění vychází z výčtu odvětví životních pojištění v příloze 1 zákona č. 277/2009, o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

 NahoruŘešení daňové podpory produktu spoření na stáří v § 15b ZDP

V tomto ustanovení jsou stanoveny podmínky daňové podpory produktů na stáří vymezených v § 15a ZDP a následky toho, když daňově podporovaný produkt přestane splňovat podmínky pro daňovou podporu.

Produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch:

a) poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze:

1. po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,

2. při jeho invaliditě třetího stupně, nebo

3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo

b) jiného poplatníka, a to pouze v případě:

1. smrti poplatníka, který produkt sjednal,

2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,

3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo

4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

V důvodové zprávě zákona č. 462/2023 Sb. k tomuto písmenu b) nalezneme blíže úpravu, za jakých podmínek může být umožněna výplata, plnění nebo odepsání z daňově podporovaného produktu spoření na stáří ve prospěch jiného poplatníka než toho, který produkt sjednal.

V § 15b odst. 2 ZDP se stanoví podmínky daňové podpory produktu spoření na stáří pro účely osvobození příspěvků placených zaměstnavatelem na produkt jeho zaměstnance od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP. Uvádí se zde, že pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na zaměstnancův produkt spoření na stáří není tento produkt daňově podporovaným tehdy, je-li sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance jsou výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch tohoto zaměstnavatele.

Zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli, že jeho produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaný nebo že došlo ke skutečnosti, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo.

V odstavci 4 a 5 jsou vymezeny situace, kdy je poplatník povinen navrátit daňovou podporu včetně způsobu navrácení této daňové podpory. K navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří dochází, pokud před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku nebo před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku:

a) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal, nejedná-li se o:

1. výplatu, plnění nebo odepsání při poplatníkově invaliditě třetího stupně,

2. výplatu, plnění nebo odepsání z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, pokud jsou obdržené naspořené peněžní prostředky a majetek do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo

3. plnění z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, na které vznikl nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je poplatníkův důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,

b) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka ve prospěch jiného poplatníka, než který produkt sjednal, nejedná-li se o:

1. výplatu, plnění nebo odepsání po smrti poplatníka, který produkt sjednal,

2. úplatu poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související, nebo

3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku,

c) tento produkt zanikne, aniž by došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z něho nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka, nejedná-li se o zánik produktu:

1. z důvodu smrti poplatníka,

2. z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, nebo

3. se současným odepsáním všech naspořených peněžních prostředků a majetku na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo

d) došlo k vyplacení výnosů z majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu mimo tento produkt.

K navrácení daňové podpory dochází vždy ve zdaňovacím období, ve kterém nastala některá ze skutečností uvedených v písmenu a), b), c) nebo d), není tedy třeba podávat dodatečná daňová přiznání za předchozí zdaňovací období, ve kterých byla daňová podpora čerpána.

Navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí:

a) vznik příjmu podle § 10 ZDP ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období, zaplacených na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, a

b) vznik příjmu podle § 6 ZDP ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém nastala skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a v bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně; tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti (z toho vyplývá, že z tohoto příjmu se neplatí pojistné na sociální a zdravotní pojištění).

Pokud v uplynulých 10 zdaňovacích obdobích došlo k převedení naspořených peněžních prostředků a majetku vedeného v rámci tohoto produktu z jiného daňově podporovaného produktu spoření na stáří stejného druhu, počítají se dle výše uvedeného písmene a) do úhrnu příspěvků, ze kterého vzniká příjem podle § 10 ZDP, i příspěvky zaplacené na tento předchozí produkt, které byly odečteny od základu daně v uplynulých 10 zdaňovacích obdobích. Stejně tak se postupuje, pokud v průběhu uvedených 10 zdaňovacích období poplatník převáděl naspořené peněžní prostředky a majetek mezi více produkty téhož druhu.

Pokud nastane skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří,

a) přestane být tento produkt daňově podporovaným od:

1. zdaňovacího období, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely odečtení nezdanitelných částí základu daně a

2. kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na jeho daňově podporovaný produkt spoření na stáří a

b) plnění z tohoto produktu se nesnižuje o příspěvky hrazené zaměstnavatelem na tento produkt pro účely určení základu daně s výjimkou:

1. příspěvků, v jejichž výši vznikl příjem podle odstavce 5 písm. b),

2. příspěvků neosvobozených od daně z příjmů fyzických osob,

3. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2000 na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a

4. příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2001 na soukromé životní pojištění.

V novém znění § 38g odst. 5 ZDP (na základě zákona č. 462/2023 Sb.) se uvádí, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6 ZDP. S ohledem na novou úpravu daňové podpory spoření na stáří došlo k úpravě tohoto ustanovení, podle kterého mají poplatníci daně z příjmů fyzických osob povinnost podat daňové přiznání v případě porušení podmínek, za kterých je od daně osvobozen příspěvek placený na jejich produkt spoření na stáří jejich zaměstnavatelem. Povinnost tyto příspěvky dodanit v okamžiku, kdy jsou porušeny podmínky daňové podpory takového produktu, už není stanovena jen pro soukromé životní pojištění, jako tomu bylo podle dosavadní právní úpravy [viz znění bodu 3 § 6 odst. 9 písm. p) ZDP], ale je obecně stanovena pro všechny daňově podporované produkty spoření na stáří dle § 15b odst. 5 písm. b) ZDP. Pokud tedy poplatníkovi vznikne příjem ze závislé činnosti podle uvedeného ustanovení, je povinen tento příjem uvést v daňovém přiznání, neboť podle § 15b odst. 5 písm. b) se tento příjem nepovažuje za příjem vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a tento tedy neprovede srážku daně z takového příjmu.

 NahoruVýše daňových úlev v rámci produktu spoření na stáří

1. příspěvky hrazené na produkt spoření na stáří zaměstnanci

U zaměstnance se nemusí na penzijním připojištění se státním příspěvkem, na penzijním pojištění, na doplňkovém penzijním spoření, na soukromém životním pojištění a na dlouhodobém investičním produktu podílet jen sám zaměstnanec jakožto fyzická osoba vlastními příspěvky, ale může na tyto druhy produktu spoření na stáří přispívat i zaměstnavatel. V novém znění § 6 odst. 9 písm. m) ZDP ve znění zákona č. 462/2023 Sb. se stanoví, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně. Pojem produkt spoření na stáří podle nově zavedeného § 15a odst. 1 ZDP i nadále zahrnuje penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění i soukromé životní pojištění, jako tomu bylo doposud, navíc zahrnuje i dlouhodobý investiční produkt, nově zaváděný zákonem č. 462/2023 Sb. Blíže se této otázce věnujeme v rámci pojednání k uplatnění § 15a a § 15b ZDP.

Limitní částka 50 000 Kč pro osvobození příspěvků od daně z příjmů ze závislé činnosti stanovená v § 6 odst. 9 písm. m) ZDP se sleduje u zaměstnavatele souhrnně za všechny uvedené druhy produktů spoření na stáří. Pokud příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření nebo na penzijní pojištění resp. na soukromé životní pojištění a na dlouhodobý investiční produkt popř. na kombinaci těchto druhů produktů spoření na stáří poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, u instituce penzijního pojištění nebo na účet u pojišťovny resp. na účet u společnosti poskytující DIP převyšuje v souhrnu v kalendářním roce u zaměstnance částku 50 000 Kč, bude v příslušném měsíci, kdy dochází k překročení tohoto limitu připočtena nadlimitní výše příspěvku ke zdanitelné mzdě zaměstnance pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů. Příspěvek, který není osvobozen od daně z příjmů a podléhá u zaměstnance zdanění, vstupuje rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Pokud získá zaměstnanec příspěvek na produkty spoření na stáří od více zaměstnavatelů v průběhu kalendářního roku, sleduje se limit 50 000 Kč příspěvku osvobozeného od daně z příjmů ze závislé činnosti u každého zaměstnavatele samostatně. Půjde např. o případ, kdy zaměstnanec v průběhu kalendářního roku změní zaměstnání a každý ze zaměstnavatelů mu přispívá na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění, na soukromé životní pojištění nebo na DIP.

Daňové výhody na straně zaměstnance nelze uplatnit v případě, že příspěvek na penzijní připojištění, na doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění anebo na soukromé životní pojištění popř. na investice v rámci DIP je poskytnut zaměstnavatelem ve finanční podobě přímo zaměstnanci. V tomto případě by naopak byl finanční příspěvek poskytnutý zaměstnanci v plné výši zdaňován současně s jeho mzdou a byl by zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Daňové řešení příspěvků zaměstnavatele zaměstnancům na příslušné produkty spoření na stáří vyplývá u zaměstnavatele ze znění bodu 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, který obsahuje režim daňově uznatelných nákladů na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Příspěvky zaměstnancům na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění, na soukromé životní pojištění a na DIP budou u zaměstnavatele daňově uznatelné bez ohledu na jejich výši, pokud jejich poskytování zaměstnavatelem vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Daňovým výdajem zaměstnavatele bude i příspěvek uhrazený za zaměstnance, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pokud bude splněna podmínka bodu 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP.

2. nezdanitelné části základu daně v případě zaplacených příspěvků poplatníkem na produkt spoření na stáří

V novém znění § 15 odst. 5 ZDP se uvádí, že od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Příspěvkem na pojištění dlouhodobé péče se rozumí pojistné na toto pojištění. Pojištěním dlouhodobé péče se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, sjednané s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (blíže v § 15c ZDP ve znění zákona č. 462/2023 Sb.).

V navazujícím odstavci 6 ustanovení § 15 ZDP se uvádí, že:

• v případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze odečíst od základu daně podle odstavce 5 pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření;

• v případě zaplacení jednorázového pojistného na soukromé životní pojištění se pro účely odstavce 5 za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností na dny.

V důvodové zprávě k oběma ustanovením novely ZDP obsažené v zákoně č. 462/2023 Sb. se mimo jiné uvádí:

• Nadále se zachovává pravidlo, podle kterého si může poplatník daně z příjmů fyzických osob od základu daně odečíst příspěvky zaplacené v daném zdaňovacím období na své penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění. Nově se mezi podporované produkty zařazuje i dlouhodobý investiční produkt, zaváděný v novele ZPKT (zákon č. 462/2023 Sb.).

• Příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí i pojistné na soukromé životní pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu.

• Změnou oproti dosavadnímu stavu účinnému dle ZDP ve znění do 31. 12. 2023 je, že se stanoví souhrnný limit 48 000 Kč, který lze od základu daně odečíst a do kterého se započítávají příspěvky na všechny uvedené produkty; neplatí tedy již samostatný limit 24 000 Kč pro příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření a vedle toho samostatný limit 24 000 Kč pro příspěvky na soukromé životní pojištění, jako tomu bylo podle dřívějšího znění § 15 odst. 5 a odst. 6 ZDP.

• Produkty penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření jsou oproti ostatním produktům spoření na stáří specifické tím, že kromě daňové podpory je na ně poskytována i přímá podpora ze státního rozpočtu v podobě státního příspěvku. Státní příspěvek je nově poskytován v maximální výši 340 Kč měsíčně, a to v případě, že příspěvek poplatníka za daný měsíc činí alespoň 1 700 Kč. V § 15 odst. 6 ZDP se proto stanoví, že příspěvky poplatníka na penzijní připojištění a na doplňkové penzijní spoření lze od základu daně odečíst pouze ve výši přesahující částku, od které náleží maximální státní příspěvek. Pro účely § 15 odst. 5 ZDP bude poplatník muset od svého měsíčního příspěvku na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření odečíst částku 1 700 Kč a od základu daně odečíst pouze takto získané částky. Pokud je poplatníkův měsíční příspěvek na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření nižší nebo roven 1 700 Kč, odpočet od základu daně podle § 15 odst. 5 ZDP nemůže využít.

• V případě soukromého životního pojištění, kdy se nemusí příspěvky (pojistné) platit pravidelně každé zdaňovací období, ale jednorázově na celou pojistnou dobu, tedy i na několik zdaňovacích období dopředu, se pro účely odpočtu od základu daně tento příspěvek (pojistné) rozpočítá na jednotlivá zdaňovací období spadající do pojistné doby, a to s přesností na dny. Tak bude příspěvek na soukromé životní pojištění zohledněn v těch zdaňovacích obdobích, do kterých ekonomicky spadá (ačkoli je zaplacen jednorázově, pokrývá pojištění na celou pojistnou dobu), a zároveň bude moci poplatník využít limit 48 000 Kč za každé zdaňovací období, ve kterém běží pojistná doba, zvlášť.

 NahoruVýhody a nevýhody dlouhodobého investičního produktu

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je nová forma investování, která nabízí možnost vedle tradičního doplňkového penzijního spoření a životního pojištění vytvořit si další rezervu na stáří. Jedná se o státem podporovaný produkt, který umožňuje uplatňovat daňové výhody při dodržení státem stanovených podmínek. DIP je investiční produkt, ve kterém občan například investuje do akcií, dluhopisů či investičních fondů. DIP má velmi dlouhý investiční horizont, a proto je ideálním nástrojem pro pravidelné investování, které nabízí celou řadu výhod. Na rozdíl od penzijního spoření nebo životního pojištění je u DIPu mnohem více možností, do čeho je možno investovat, aby občan mohl mít nárok na daňové úlevy. V rámci DIPu lze fond, do kterého občan…