1.20
Poskytování kompenzačního bonusu
Ing. Ivan Macháček
Z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem epidemie covid-19 na území ČR byla přijata řada krizových opatření. Za účelem zmírnění dopadů mimořádné události a krizových opatření na podnikatele a další daňové subjekty, zaměstnavatele a zaměstnance byla přijata řada rozhodnutí, zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4 až 9/2020, v pokynu GFŘ D-44 a ve značném množství zákonů. Jedním z důležitých opatření je přijetí zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, který byl dosud čtyřikrát novelizován.
NahoruPřehled zákonných předpisů vztahujících se k poskytnutí kompenzačního bonusu:
-
zákon č. 159/2020 Sb. ze dne 9. 4. 2020, který upravuje poskytnutí kompenzačního bonusu pro OSVČ ve výši 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020;
-
zákon č. 234/2020 Sb. ze dne 5. 5. 2020, který mimo jiné rozšířil poskytování kompenzačního bonusu pro OSVČ o druhé bonusové období od 1. 5. 2020 do 8. 6. 2020;
-
zákon č. 262/2020 Sb. ze dne 27. 5. 2020, který vymezil dva subjekty kompenzačního bonusu. V § 2 odst. 1 zpřesnil vymezení subjektu kompenzačního bonusu OSVČ a v novém § 2a vymezil subjekt kompenzačního bonusu, kterým je společník společnosti s r. o. při dodržení zákonem stanovených podmínek;
-
zákon č. 299/2020 Sb. ze dne 16. 6. 2020, který do zákona o kompenzačním bonusu začlenil nový § 9a až § 9c, týkající se poskytnutí jednorázového nenávratného příspěvku ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí včetně hlavního města Prahy ve výši součinu částky 1 200 Kč a počtu obyvatel obce podle bilance obyvatel ČR zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu 2020;
-
zákon č. 331/2020 Sb. ze dne 22. 7. 2020, který se týká poskytování kompenzačního bonusu i pro OSVČ, společníky s. r. o. a zaměstnance s příjmy na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr v případě, že dotyčný je účasten v rámci dohody nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Zákon dále zvyšuje částku při stanovení jednorázového nenávratného příspěvku ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí z 1 200 Kč na 1 250 Kč. Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy 7. 8. 2020.
Z přechodného ustanovení zákona č. 331/2020 Sb. vyplývá, že vznikl-li subjektu kompenzačního bonusu nárok na kompenzační bonus podle zákona č. 159/2020 Sb., ve znění zákona č. 331/2020 Sb., běží lhůta pro podání žádosti o kompenzační bonus znovu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a neskončí dříve než uplynutím posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy dne 30. 11. 2020.
NahoruKompenzační bonus pro OSVČ
Cílem kompenzačního bonusu je zmírnění dopadů událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění covid-19 na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž činnost byla v důsledku těchto událostí úplně či částečně utlumena, a došlo tak k zásadnímu nebo výraznému negativnímu zásahu do jejich podnikání. Zákonem č. 159/2020 Sb. bylo upraveno poskytnutí kompenzačního bonusu OSVČ v rámci bonusového období od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020, zákonem č. 234/2020 Sb. došlo k rozšíření uplatnění kompenzačního bonusu pro OSVČ zavedením druhého bonusového období od 1. 5. 2020 do 8. 6. 2020, k dílčím změnám došlo i zákonem č. 262/2020 Sb. a zákonem č. 331/2020 Sb. došlo k rozšíření poskytnutí kompenzačního bonusu i při činnosti OSVČ na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění.
Subjektem kompenzačního bonusu je dle § 2 odst. 1 zákona o kompenzačním bonusu, ve znění zákona č. 262/2020 Sb., OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud tuto činnost vykonává:
-
jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost
-
nebo jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost – u vedlejší činnosti pouze z důvodů, že jde o osobu podle § 9 odst. 6 písm. b), c) nebo d) zákona č. 155/1995 Sb., tedy jde o osobu:
- - pobírající invalidní nebo starobní důchod,
- -
která je na mateřské nebo rodičovské dovolené, pečuje o zdravotně postiženou osobu
- -
nebo která se připravuje na budoucí povolání (student).
Osoba samostatně výdělečně činná však není subjektem kompenzačního bonusu, pokud jde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec; to však neplatí, pokud se jedná:
- o výkon zaměstnání v činnosti pedagogické;
- o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění (bod 12 a 13) (jedná se o dobrovolné pracovníky pečovatelské služby, dále o osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí);
- o výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění.
Subjektem kompenzačního bonusu může být ve smyslu § 2 odst. 2 zákona č. 159/2020 Sb., pouze ta OSVČ, která byla aktivní ke dni 12. března 2020 (den vyhlášení nouzového stavu) nebo její samostatná výdělečná činnost byla přerušena ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019.
Zákonem č. 262/2020 Sb. proběhla změna § 3 odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb. v tom smyslu, že zde došlo k souhrnnému vymezení předmětu kompenzačního bonusu jak z hlediska OSVČ, tak i společníka společnosti s ručením omezeným. Dle nového znění § 3 odst. 1 je předmětem kompenzačního bonusu výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato činnost nemohla být zcela nebo zčásti vykonávána nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to zejména z důvodu:
-
nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným,
-
karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
-
péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
-
omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným,
-
omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.
Dle § 3 odst. 2 je kompenzační bonus započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.
Nárok na kompenzační bonus má při splnění podmínek § 3 rovněž:
-
spolupracující osoba (vymezená v § 13 ZDP), která může požádat o kompenzační bonus za předpokladu, že vykonává samostatnou činnost jako hlavní, tj. příjmy, které jsou na ni rozdělovány, jsou jejím jediným zdrojem příjmů nebo jsou na ni rozdělovány příjmy a spolupracující osoba měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, případně měla nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství či osobně pečovala o osobu závislou na její pomoci (výčet těchto situací je definován v § 9 odst. 6 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb.);
-
OSVČ, která je zaměstnavatelem a má zaměstnance (na zaměstnance se vztahuje kurzarbeitový program příspěvků na mzdy "Antivirus");
-
kompenzační bonus je určen i pro studenty, kteří jsou současně OSVČ (vedlejší činnost) a výkon této činnosti jim zcela nebo významně znemožnilo šíření koronaviru či související opatření vlády.
Nárok na kompenzační bonus nemá:
-
OSVČ, která ukončila své podnikání a přihlásila se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a čerpá v období od 12. 3. 2020 podporu v nezaměstnanosti – v § 3 odst. 3 zákona č. 159/2020 Sb. se uvádí, že subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost (zákon č. 435/2004 Sb.);
-
nelze kombinovat čerpání kompenzačního bonusu a čerpání dávek v hmotné nouzi – dávky v hmotné nouzi budou vyplaceny pouze v případě, že převyšují výši kompenzačního bonusu, a to ve výši tohoto rozdílu;
-
nelze kombinovat čerpání kompenzačního bonusu a příspěvku na bydlení;
-
OSVČ, která zahájila podnikání (provozování živnosti) po 12. 3. 2020 (ve smyslu § 2 odst. 2).
Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období (jde o jednotnou denní dávku bonusu pro obě bonusová období). Tedy v rámci prvního bonusového období, kterým je období od 12. března do 30. dubna 2020, činí celková částka kompenzačního bonusu pro OSVČ 25 000 Kč a v rámci druhého bonusového období, kterým je období od 1. května do 8. června 2020, činí celková částka bonusu pro OSVČ 19 500 Kč.
Kompenzační bonus se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusu a počtu dní bonusového období. Žádost obsahuje čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus a číslo bankovního účtu, na které má být částka odeslána. Žádost o kompenzační bonus se podává za bonusové období a rovněž kompenzační bonus se stanoví za bonusové období. Kompenzační bonus není daňově uznatelným příjmem a nepodléhá odvodům sociálního ani zdravotního pojistného. Žádným způsobem tedy neovlivní nárok na daňové úlevy.
Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, jinak nárok na kompenzační bonus zaniká. Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus a kompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká.
Kompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu. Jeho správcem je vždy finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o poskytnutí kompenzačního bonusu.
Příklad 1
Praktický lékař s příjmy zdaňovanými dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP je v době vyhlášeného nouzového stavu zaměstnán na krátkodobý úvazek v nemocnici na základě pracovní smlouvy (nejedná se o dohodu o provedení práce). Je mu vyplácena mzda řádově 8 000 Kč měsíčně. V rámci výkonu zdravotní péče v ordinaci došlo u něho k poklesu návštěvy klientů a omezení činnosti jako soukromého lékaře následkem šíření epidemie SARS CoV-2.
Vzhledem k tomu, že praktický lékař – OSVČ – je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec, nemá nárok na přiznání kompenzačního bonusu pro OSVČ.
Příklad 2
Stomatolog musel za období březen až červen 2020 omezit výkon své činnosti z důvodu epidemie covid-19. Kromě výkonu samostatné výdělečné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP současně pracuje na základě dohody o provedení práce a odměna za tuto činnost převyšuje částku 10 000 Kč měsíčně.
Do termínu účinnosti nového zákona č. 331/2020 Sb. nemohl lékař požádat v rámci útlumu své podnikatelské činnosti o přiznání kompenzačního bonusu, protože vykonával činnost, v jejímž důsledku byl účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Na základě zákona č. 331/2020 Sb. může lékař s příjmy na základě dohody o provedení práce nad 10 000 Kč měsíčně požádat počínaje dnem 7. 8. 2020 o zpětné přiznání kompenzačního bonusu ve výši 500 Kč denně za obě kompenzační období daňového bonusu, tedy o částku 44 500 Kč.
Příklad 3
Praktický lékař musel za období březen až červen 2020 výrazně omezit výkon své činnosti z důvodu epidemie covid-19. Kromě výkonu samostatné výdělečné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP současně pracuje v měsících březnu až červnu 2020 na základě dohody o pracovní činnosti ve fakultní nemocnici a odměna za tuto činnost činí v měsíci březnu 2 999 Kč a za duben až červen 4 000 Kč.
Pokud OSVČ splní veškeré podmínky stanovené v zákoně č. 159/2020 Sb., má nárok na kompenzační bonus v plné výši za měsíc březen (od 12. 3. 2020 částka 500 Kč denně), protože odměna na základě dohody o pracovní činnosti je menší než částka 3 000 Kč, a tudíž se z odměny nehradí nemocenské pojištění. Za měsíce duben až červen výše odměny za práci na dohodu o pracovní činnosti převýšila hranici 3 000 Kč, a vyplacená částka tedy podléhá účasti na nemocenském pojištění jako zaměstnance. Za této situace lékař neměl od 1. 4. do 8. 6. 2020 nárok na kompenzační bonus, i když je jeho samostatná činnost omezena mimořádnými opatřeními v souvislosti s pandemií covid-19. Na základě zákona č. 331/2020 Sb. však může lékař s utlumenou činností v důsledku pandemie covid-19 a s příjmy na základě dohody o pracovní činnosti převyšující 3 000 Kč požádat počínaje dnem 7. 8. 2020 o zpětné přiznání kompenzačního bonusu ve výši 500 Kč denně za období od 1. 4. do 8. 6. 2020.
Příklad 4
Student lékařské fakulty vykonává za účelem přivýdělku činnost jako OSVČ (zprostředkovatel stavebního spoření) a tuto činnost mu od 12. 3. do 31. 5. 2020 výrazně ovlivnilo vyhlášení nouzového stavu a další související opatření vlády s ohledem na výskyt koronaviru.
U studenta vysoké školy, který vykonává samostatnou výdělečnou činnost, se dle § 9 odst. 6 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb. tato činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Z důvodu omezení poptávky po službách, které student zajišťuje, z titulu vyhlášení nouzového stavu a opatření vlády ve vazbě na výskyt koronaviru SARS-CoV-2 má student ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 159/2020 Sb. nárok na poskytnutí kompenzačního bonusu v rámci prvního i druhého kompenzačního období ve výši 500 Kč denně.
Příklad 5
Student lékařské fakulty si přivydělává jako OSVČ v cestovním ruchu jako průvodce. V důsledku epidemie covid-19 došlo u něho v měsících březnu až červnu 2020 k utlumení průvodcovské činnosti. Současně má student v měsíci březnu až červnu 2020 příjem na základě dohody o provedení práce ve výši 12 000 Kč měsíčně.
Do termínu účinnosti nového zákona č. 331/2020 Sb. nemohl student požádat v rámci útlumu své podnikatelské činnosti o přiznání kompenzačního bonusu, protože kromě podnikání vykonával činnost, v jejímž důsledku byl účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Na základě zákona č. 331/2020 Sb. může student – podnikatel s příjmy na základě dohody o provedení práce nad 10 000 Kč měsíčně – požádat počínaje dnem 7. 8. 2020 o zpětné přiznání kompenzačního bonusu ve výši 500 Kč denně za obě kompenzační období daňového bonusu, tedy o částku 44 500 Kč. O kompenzační bonus lze žádat nejdéle do konce třetího kalendářního měsíce od nabytí účinnosti novely zákona (tedy do 30. 11. 2020).
Příklad 6
Starobní důchodce spolupracuje se svou manželkou, která je podnikatelkou s příjmy dle § 7 ZDP. Příjmy spolu s výdaji ze spolupráce jsou rozdělovány dle § 13 ZDP a spolupracující osoba (starobní důchodce) podává vlastní daňové přiznání k dani z příjmů.
V daném případě starobní důchodce pobírající starobní důchod vypomáhá své manželce – podnikatelce – jako spolupracující osoba (vykonává vedlejší činnost) a bude mít rovněž nárok na kompenzační bonus v případě, že podnikatelka nemohla činnost zcela nebo zčásti vykonávat nad míru obvyklou ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu.
Příklad 7
Praktický lékař provozuje podnikatelskou činnost ke dni 12. 3. 2020, ale své podnikání ukončí ke dni 31. 5. 2020 z důvodu odchodu do starobního důchodu. V důsledku epidemie covid-19 musel omezit výkon své lékařské činnosti.
V daném případě je lékař aktivní ke dni 12. 3. 2020 (podnikatel vykonává samostatnou výdělečnou činnost), a proto při splnění podmínek pro přiznání kompenzačního bonusu dle zákona může požádat o přiznání kompenzačního bonusu za dobu od 12. 3. 2020 do 31. 5. 2020, tedy kompenzační bonus má za první kompenzační období od 12. 3. do 30. 4. 2020 plnou výši 25 000 Kč a za část druhého kompenzačního období od 1. 5. do 31. 5. 2020 činí 15 500 Kč.
Příklad 8
Lékař v nemocnici ukončí výkon závislé činnosti u zaměstnavatele a zahájí podnikatelskou činnost (jako praktický lékař) od 20. 4. 2020.
V daném případě podnikatel nesplnil podmínku své aktivity v podnikání ke dni 12. 3. 2020, a i kdyby splnil všechny další podmínky stanovené v zákoně pro přiznání kompenzačního bonusu, na tuto podporu nemá nárok. Ke dni 12. 3. 2020 se totiž nejednalo o osobu samostatně výdělečně činnou.
Příklad 9
OSVČ pobírá ošetřovné z důvodu uzavírky základní školy, kterou navštěvuje její syn. Výuka probíhá online přes internet na počítači. OSVČ podniká jako masérka se zaměřením na zdravotní masáže. Kvůli pandemii koronaviru a situaci s rouškami došlo v období od 12. 3. 2020 k výraznému úbytku klientů.
OSVČ pobírající ošetřovné má nárok na kompenzační bonus v rámci první i druhé etapy po celou dobu trvání omezení k provádění masérské činnosti v plném rozsahu, nejpozději do 8. 6. 2020 (500 Kč denně).
Příklad 10
Lékař (OSVČ) neustále rozšiřuje rozsah své poradenské činnosti v rámci poskytování zdravotních služeb, takže se mu zvyšují měsíčně příjmy během roku 2019 a 2020 řádově o 3 až 5 tisíc Kč měsíčně. Děje se tomu tak i za březen až květen 2020, kdy má příjmy relativně vyšší než za totéž období roku 2019. Kvůli pandemii koronaviru však došlo u lékaře ke zrušení několika zakázek kvůli snížení poptávky po jeho činnosti, které nedokáže nahradit. Z toho důvodu se nižší příjem může projevit u OSVČ až se zpožděním několika měsíců.
Přestože došlo u OSVČ ke zvýšení příjmů v období březen až květen 2020 oproti roku 2019, je podnikatel postižen negativně pandemií koronaviru snížením počtu zakázek, a může žádat o kompenzační bonus v rámci první i druhé etapy. Při potenciální kontrole finančním úřadem ovšem bude muset doložit zrušení domluvených zakázek, resp. prokázat zvýšení příjmů za březen až květen 2020 v důsledku opožděné úhrady dříve provedených prací.
Příklad 11
Lektorka zdravé výživy (OSVČ) nepožádala o kompenzační bonus za první bonusové období. Její činnost však byla od 12. 3. 2020 významně utlumena a lektorka nepředpokládá, že bude její činnost obnovena v plném rozsahu do konce června tohoto roku.
Pokud omezení činnosti lektorky trvá nad obvyklou míru a očekává se omezení její činnosti do 30. 6. 2020, je možno požádat za období od 12. 3. do 8. 6. 2020 o kompenzační bonus najednou za obě bonusová období v rámci jedné žádosti, definovat obě období a přiložit čestné prohlášení, v němž poplatnice deklaruje splnění zákonem stanovených podmínek pro obě bonusová období (splnění podmínek bude posuzováno pro každé období samostatně). Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, tedy v případě jedné žádosti je nezbytné, aby žádost byla podaná do 29. 6. 2020. Pokud bude podána po tomto datu, nebude již možné vyplatit kompenzační bonus za první bonusové období (od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020), ale pouze za druhé bonusové období (od 1. 5. 2020 do 8. 6. 2020).
NahoruKompenzační bonus společníka spol. s r. o.
K zavedení kompenzačního bonusu pro společníka společnosti s ručením omezeným došlo zákonem č. 262/2020 Sb., ke zpřesnění tohoto kompenzačního bonusu zákonem č. 331/2020 Sb.
Subjektem kompenzačního bonusu je dle § 2a odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb. fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má:
- nejvýše dva společníky, tito společníci jsou fyzickými osobami a jejich podíl není představován kmenovým listem, nebo
- pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny a jejichž podíl není představován kmenovým listem – členem jedné rodiny se rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.
Nárok na kompenzační bonus má tedy společník společnosti s ručením omezeným, pokud jde o:
-
společníka společnosti s r. o., která má pouze jediného společníka,
-
společníka společnosti s r. o., která má pouze dva společníky (v tomto případě mají nárok na bonus oba společníci téže společnosti s r. o.),
-
společníka společnosti s r. o. s více než dvěma společníky, kteří jsou všichni členy jedné rodiny (v tomto případě mají nárok na bonus všichni společníci téže rodinné společnosti s r. o.).
Ve smyslu § 2a odst. 2 doplněného zákonem č. 331/2020 Sb. subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo
- splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni 12. března 2020;
- nevykonává činnost, v jejímž důsledku je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec, s výjimkou
-
zaměstnání ve společnosti s ručením omezeným, které je společníkem,
-
zaměstnání v oblasti pedagogické,
-
činnosti, u níž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v bodech 12 a 13 § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění,
-
výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění;
- byl ke dni 12. března 2020 daňovým rezidentem ČR, nebo nerezidentem ČR, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období roku 2020 podle § 35ba odst. 2 ZDP (musí jít tedy o daňového rezidenta členského státu EU nebo státu tvořícího EHP, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny nebo je z příjmů vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně).
Poskytnout kompenzační bonus společníkovi společnosti s r. o. tedy nelze, pokud společnost má sice pouze dva společníky, ale jedním společníkem je fyzická osoba a druhým společníkem je právnická osoba.
Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den obou bonusových období. Prvním bonusovým obdobím je obdobně jako u OSVČ období od 12. března do 30. dubna 2020 a druhým bonusovým obdobím je období od 1. května do 8. června 2020. Společníci souběžně pracující na "pojištěnou dohodu" mohou rovněž čerpat částku bonusu 500 Kč za každý den obou bonusových období. Maximální částka poskytnutého kompenzačního bonusu souhrnně za první a druhé bonusové období činí 44 500 Kč.
Subjektu kompenzačního bonusu může dle § 3 odst. 4 zákona č. 262/2020 Sb. vzniknout nárok na kompenzační bonus za kalendářní den pouze: