7.3.10.2
Poskytování zaměstnaneckých benefitů z hlediska zákoníku práce
Ing. Ivan Macháček
Zákoník práce, založený na filozofii "co není zakázáno, je dovoleno", umožňuje zaměstnavateli poskytovat nadlimitní plnění zaměstnancům a různá plnění ve formě zaměstnaneckých benefitů.
Jak vyplývá z § 4a odst. 1 ZP odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. Z § 4a odst. 2 ZP vyplývá, že k odchylné úpravě může dojít smlouvou (pracovní smlouva, manažerská smlouva, dohoda o pracovní činnosti apod.), jakož i vnitřním předpisem (tento je vymezen v § 305 ZP).
NahoruPříklady řešení benefitů v zákoníku práce
1) Odstupné (§ 67 a § 68 ZP)
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně:
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4 ZP.
2) Cestovní náhrady (§ 151 až § 189 ZP)
Zákoník práce stanoví u podnikatelské sféry stravné při tuzemské pracovní cestě a stravné a kapesné při zahraniční pracovní cestě pouze v minimální výši, přičemž horní hranice těchto cestovních náhrad není omezena. Podobně sazba základní náhrady za 1 km jízdy soukromým vozidlem zaměstnance, který použije toto vozidlo na žádost zaměstnavatele, je stanovena pouze v minimální výši a horní hranice není zákoníkem práce omezena.
3) Odborný rozvoj zaměstnanců (§ 227 až § 235 ZP)
Zákoník práce vymezuje zaškolení a zaučení zaměstnanců, prohlubování a zvyšování kvalifikace zaměstnanců vč. vymezení uzavírání tzv. kvalifikační dohody na prohlubování nebo zvyšování kvalifikace. Současně stanoví minimální výši pracovního volna s náhradou mzdy při zvyšování kvalifikace zaměstnanců, přičemž umožňuje, aby mohla být dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva zaměstnance v oblasti zvyšování kvalifikace.
Ve mzdové oblasti se u podnikatelských subjektů může jednat o následující zaměstnanecké výhody:
-
příplatky ke mzdě za práci přesčas vyšší, než je 25 % průměrného výdělku (podle § 114 ZP),
-
příplatky k dosažené mzdě za práci ve svátek vyšší, než je průměrný výdělek zaměstnance místo…
