7.3.10.5
Příklady poskytování zaměstnaneckých benefitů
Ing. Ivan Macháček
NahoruPříklady zaměstnaneckých benefitů
Nejčastějšími zaměstnaneckými benefity se zabýváme v samostatných kapitolách tohoto produktu. Jedná se např. o následující:
-
cestovní náhrady,
-
použití automobilu zaměstnance při pracovní cestě,
-
daňová podpora produktu spoření na stáří, odborný rozvoj zaměstnanců,
-
bezúplatné poskytnutí vozidla zaměstnavatele zaměstnanci pro služební i soukromé účely,
-
stravování zaměstnance,
-
poskytnutí zápůjčky zaměstnanci,
-
řešení vybraných benefitů (zdravotní a volnočasové benefity),
-
řešení obědů a občerstvení na pracovišti,
-
práce na dálku.
V následujících příkladech uvedeme některé další případy poskytování zaměstnaneckých benefitů a jejich daňové řešení u zaměstnance a u zaměstnavatele.
Příklad – výplata odstupného
Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr podle § 52 písm. c) ZP z důvodu nadbytečnosti zaměstnance. S ohledem na dobu trvání pracovního poměru u zaměstnavatele přísluší zaměstnanci podle § 67 odst. 1 písm. c) ZP odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Podle vnitropodnikové směrnice přiznal zaměstnavatel zaměstnanci odstupné ve výši pětinásobku jeho průměrného výdělku. V měsíci, kdy je poskytnuto odstupné ve výši 150 000 Kč, činí zdanitelná mzda zaměstnance 30 000 Kč. Zaměstnanec má podepsáno prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka.
Na straně zaměstnance půjde o zdanitelný příjem a částka odstupného v plné výši bude zdaněna jako příjem ze závislé činnosti. Odstupné však nebude zahrnuto do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální pojištění a na zdravotní pojištění.
Na straně zaměstnavatele bude daňovým nákladem kromě hrubé mzdy i vyplacená plná výše odstupného včetně pojistného hrazeného zaměstnavatelem za sebe sama.
Příklad – bezplatná doprava zaměstnanců
Zaměstnavatel zajišťuje bezplatně dopravu zaměstnanců z okolních obcí do zaměstnání a následně ze zaměstnání. Doprava je zajištěna smlouvou s majitelem autobusu.
Na straně zaměstnavatele budou náklady vynaložené na dopravu zaměstnanců daňově uznatelné. Na straně zaměstnance je však nutno zvýšit základ daně pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů o náklady na bezplatně poskytnutou dopravu, a to v ceně obvyklé (ve výši ceny jízdenky za použití veřejné dopravy – vlak, autobus). Tento nepeněžní příjem rovněž vstupuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad – úhrada dopravy vlastním vozidlem
Zaměstnavatel se dohodne v pracovní smlouvě se svým zaměstnancem, že mu uhradí výdaje na dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání vlastním vozidlem zaměstnance (případně taxíkem). Za příslušný měsíc uhradí zaměstnanci na základě předložených dokladů částku 8 400 Kč.
U zaměstnavatele půjde podle bodu 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP o daňové výdaje. Na straně zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem ze závislé činnosti, který vchází do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální pojištění a na zdravotní pojištění. Při stanovení měsíční zálohy na daň bude částka 8 400 Kč připočtena k hrubé mzdě zaměstnance.
Příklad – proplácení jízdenek za dopravu do zaměstnání
Zaměstnavatel proplácí svým zaměstnancům dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání na základě předložených jízdenek autobusových a vlakových spojů. Toto plnění zaměstnavatele je zakotveno ve vnitřním předpisu.
Pokud je proplácení jízdenek zaměstnancům za dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání předmětem kolektivní smlouvy, vnitropodnikového předpisu anebo je součástí pracovní smlouvy, zaměstnavatel postupuje podle bodu 4 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP. V našem případě jsou proplácené jízdenky zaměstnancům za cestu do zaměstnání a ze zaměstnání na straně zaměstnavatele daňově uznatelné.
Na straně zaměstnance je nutno o proplacené jízdenky zvýšit zdanitelnou mzdu při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Výše zdanitelného příjmu vchází do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad – prodej vozidla se slevou
Fakultní nemocnice v rámci modernizace svého autoparku vyřadí ze svého majetku osobní automobil, který hodlá prodat v autobazaru za částku 115 000 Kč. O automobil projeví zájem zaměstnanec a zaměstnavatel mu jej prodá za sníženou cenu 65 000 Kč. Daňová zůstatková cena vozidla činí 75 000 Kč.
U zaměstnance půjde o zdanitelný příjem ve výši rozdílu mezi prodejní cenou a zaplacenou cenou zaměstnancem, tedy o částku 115 000 Kč – 65 000 Kč = 50 000 Kč. Tento zdanitelný příjem bude připočten ke zdanitelné mzdě v příslušném kalendářním měsíci, kdy dochází k realizaci prodeje vozidla zaměstnanci. Bude rovněž připočten k vyměřovacímu základu ke stanovení pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
U zaměstnavatele bude daňovým výdajem daňová zůstatková cena vozidla 75 000 Kč a rovněž povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen odvést ze zdanitelného příjmu zaměstnance (50 000 Kč x 0,338 = 16 900 Kč). V daném případě činí u zaměstnavatele daňové výdaje související s prodejem vozidla 75 000 Kč + 16 900 Kč = 91 900 Kč, přičemž zdanitelný příjem získaný od zaměstnance činí 65 000 Kč. Jde tedy o ztrátu 26 900 Kč.
Příklad – příspěvek na pojištění bytu
Zaměstnavatel se zavázal ve vnitřním předpisu poskytovat vybraným pozicím zaměstnanců příspěvek na pojištění vnitřního vybavení bytu, popř. rodinného domku, ve…