7.3.7.4
Zdanění dohod, pokud poplatník neučiní prohlášení k dani
Ing. Ivan Macháček
Plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ZDP ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
Pro rok 2024 platí znění § 6 odst. 4 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 ZDP anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle § 6 odst. 1 ZDP:
a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele, nebo
b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Pro výpočet srážkové daně se zaokrouhluje základ daně dle § 36 odst. 3 ZDP na celé koruny dolů a rovněž daň zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů. Poplatník v případech zdanění svých příjmů dle § 6 odst. 4 ZDP nemusí tento příjem zahrnout do svého daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Po skončení příslušného kalendářního roku má poplatník dvě možnosti, jak získat sraženou daň z dohod zpět:
a) poplatník bude postupovat podle § 36 odst. 6 ZDP a podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede příjmy zdaněné srážkou daně jako příjem podle § 6 ZDP. V daňovém přiznání si pak uplatní veškeré nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP, slevy na dani podle § 35ba ZDP, případně daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. V tomto případě se daň sražená z těchto příjmů srážkou započte na jeho výslednou daň s tím, že přeplatek na dani mu správce daně vrátí. K daňovému přiznání doloží poplatník potvrzení od zaměstnavatele (plátce daně) ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP;
b) poplatník bude postupovat podle § 38k odst. 7 ZDP a do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období požádá zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a učiní prohlášení k dani, ve kterém prokáže rozhodné skutečnosti pro poskytnutí odpočtů od základu daně a slevy na dani podle § 35ba ZDP.
Zákonem č. 163/2024 Sb. dochází v ustanovení § 6 odst. 4 ZDP k úpravě písmene a) a b) v následujícím znění:
a) plynoucí na základě dohody o provedení práce zaměstnanci od zaměstnavatele, který u tohoto zaměstnance uplatňuje režim oznámené dohody podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce, u kterých je uplatňován režim oznámené dohody podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, na nemocenském pojištění, nebo
b) v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Zákon č. 163/2024 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. července 2024, ale v článku XII zákona písmeno c) se stanoví, že článek III bod 3 zákona [tedy změny týkající se § 6 odst. 4 písm. a) a b) ZDP] nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025.
K tomuto ustanovení se v bodu 6 přechodných ustanovení novely ZDP zákona č. 163/2024 Sb. uvádí:
Ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona. Na příjem za kalendářní měsíc započatý přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona, který je zúčtován za tento kalendářní měsíc ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona, se použije ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona; je-li tento příjem zúčtován při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc započatý ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona, použije se ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 3 tohoto zákona.
Novou povinnost pro zaměstnavatele v oblasti nemocenského a důchodového pojištění přináší zákon č. 163/2024 Sb. Jedná se o evidenci všech dohod o provedení práce a hlášení příjmů z těchto dohod České správě sociálního zabezpečení. S účinností od 1. 7. 2024 musí zaměstnavatelé povinně registrovat všechny zaměstnance, kteří pro ně pracují na základě dohody o provedení práce (DPP), a to bez ohledu na to, zda zaměstnanci vznikla povinnost účasti na pojištění či nikoliv. Přihlásit všechny stávající zaměstnance na DPP musí do 20. 8. 2024. Zaměstnavatel, který před 1. 7. 2024 zaměstnával pouze nepojištěné zaměstnance na DPP, se musel přihlásit do registru zaměstnavatelů ČSSZ, a to nejpozději do 31. července 2024. Každý měsíc zaměstnavatel elektronicky hlásí seznam všech zaměstnanců na DPP (pojištěných i nepojištěných) a výši jejich příjmu. Stále ale platí, a to až do konce roku 2024, že zaměstnanci pracující na základě DPP jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění pouze v těch kalendářních měsících, kdy jejich započitatelný příjem přesáhl 10 000 Kč.
Jak jsme již uvedli, kompletní změnu v pojištění a tím i zdanění tzv. dohodářů, přináší úprava s účinností k 1. 1. 2025. S rokem 2024 skončí stávající úprava pojištění zaměstnanců s…