dnes je 26.12.2024

Input:

č. 2296/2011 Sb. NSS, Právo Evropské unie: povinnost stanovená nařízením

č. 2296/2011 Sb. NSS
Právo Evropské unie: povinnost stanovená nařízením
Odpady: přeshraniční přeprava odpadu
k čl. 249 Smlouvy o založení Evropského společenství (nyní čl. 288 Smlouvy o fungování EU)
k § 54 odst. 2 a § 66 odst. 4 písm. g) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 314/2006 Sb.
I. Povinnosti stanovené nařízením jako právním aktem Evropské unie (čl. 249 Smlouvy ES, resp. dnes čl. 288 Smlouvy o fungování EU) nemohou být uloženy rovněž národní legislativou. Je proto zásadně vyloučeno, aby určité jednání porušilo povinnost stanovenou nařízením a současně i obsahově shodnou povinnost uloženou českým zákonem.
II. Správního deliktu dle § 66 odst. 4 písm. g) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 314/2006 Sb. se lze dopustit jak porušením povinnosti stanovené právními předpisy EU upravujícími dozor nad přepravou odpadů, tak pouze porušením povinnosti stanovené zákonem o odpadech pro přeshraniční přepravu odpadu.
III. Skutkovou podstatu správního deliktu dle § 66 odst. 4 písm. g) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 314/2006 Sb. může naplnit i přepravce odpadu, pokud se poskytováním svých služeb podílí na porušení zákazu přepravovat na území České republiky odpad za účelem jeho odstranění (§ 54 odst. 2 zákona o odpadech).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2011, čj. 1 As 110/2010-151)
Prejudikatura: nálezy Ústavního soudu č. 63/1997 Sb. a č. 30/1998 Sb.; Soudní judikatura ve věcech správních č. 1/2000; rozsudky Soudního dvora ze dne 7. 2. 1973, Komise proti Itálii (39/72, Recueil, s. 101)*), ze dne 10. 10. 1973, Fratelli Variola (34/73, Recueil, s. 981)**), ze dne 2. 2. 1977, Amsterdam Bulb (50/76, Recueil, s. 137)***), a ze dne 11. 1. 2001, Monte Arcosu (C-403/98, Recueil, s. I-103).
Věc: Akciová společnost Ekoselect (dříve akciová společnost R Holding) proti Ministerstvu životního prostředí o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalobkyně jakožto dopravce dovezla ve dnech 5., 6., 18. a 19. října 2006 do České republiky 4 kamiony odpadu o úhrnné hmotnosti 85 tun ze Spolkové republiky Německo, a to bez jakéhokoliv povolení orgánů veřejné správy. Odpady uložila v provozovně společnosti TOP-RAPAX, a. s., ve Studánce u Aše. Na základě podnětu Městského úřadu v Aši provedla Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Plzeň (dále jen „správní orgán I. stupně“), dne 1. 11. 2006 místní šetření v této provozovně.
Správní orgán I. stupně následně uložil žalobkyni rozhodnutím ze dne 16. 8. 2007 pokutu ve výši 1 040 000 Kč za to, že se jako dopravce podílela na nezákonné přeshraniční přepravě odpadů do České republiky za účelem jejich odstranění, čímž porušila § 54 odst. 2 zákona o odpadech. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně napadla žalobkyně odvoláním, které však žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 9. 2007 zamítl.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 15. 9. 2010 zamítl. Městský soud v odůvodnění mimo jiné uvedl, že pokutu dle § 66 odst. 4 písm. g) zákona o odpadech lze uložit nejen za porušení povinnosti stanovené právními předpisy Evropské unie, ale rovněž
Nahrávám...
Nahrávám...