č. 3248/2015 Sb. NSS, Odpady: posuzování věci jako odpadu
č. 3248/2015 Sb. NSS
Odpady: posuzování věci jako odpadu
k § 3 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů*)
Převedení movité věci uvedené v příloze č. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, do vlastnictví jiného je zbavením se věci podle § 3 odst. 1 tohoto zákona. Je-li postaveno najisto, že se vlastník takové věci zbavil, pro účely jejího posouzení jako odpadu se již nezkoumá, zda měl úmysl se jí zbavit, případně zda tak byl povinen učinit. Pro posouzení věci jako odpadu je nerozhodné, jaké má fyzikální a chemické vlastnosti, případně zda je zátěží pro životní prostředí, jakož i to, za jakým účelem ji nabyvatel od vlastníka převzal (např. využití, uložení, odstranění, předání či prodej další osobě atd.).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2015, čj. 6 As 149/2013-41)
Prejudikatura: rozsudky Soudního dvora ze dne 28. 3. 1990, Zanetti a další (C-359/88, Sb. rozh., s. I-01509), ze dne 25. 6. 1997, Tombesi (C-304/94, Sb. rozh., s. I-03561), ze dne 18. 12. 1997, Inter-Environnement Wallonie ASBL (C-129/96, Sb. rozh., I-07411), ze dne 15. 6. 2000, ARCO Chemie Nederland a další (C-418/97 a C-419/97, Sb. rozh., s. I-04475), a ze dne 18. 4. 2002, Palin Granit (C-9/00, Sb. rozh., s. I-03533).
Věc: Akciová společnost EDIKT proti Ministerstvu životního prostředí o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát v Plzni (dále jen „inspekce“) na základě podnětu policie ohledně podezřelého nakládání s odpady vzniklými při rekonstrukci železniční stanice Česká Kubice provedla dne 11. 8. 2008 místní šetření a zjistila, že žalobkyně v rámci plnění zakázky předala materiál vytěžený z kolejového lože Ing. Liboru S., který jej dále předal k uložení na dvou pozemcích, v k. ú. Myslív u Všerub (12 000 tun) a v k. ú. Hyršov (9 000 tun), což bylo zaznamenáno v protokolu o kontrolním zjištění. Žalobkyně předložila inspekci osvědčení Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha, s. p., a výsledky analýz vzorků provedených společností ENVIREX, s. r. o., podle nichž je předmětný materiál výrobkem, vyhovuje ve sledovaných znacích limitům a je způsobilý k použití na povrchu terénu.
Inspekce zahájila v září roku 2008 s žalobkyní správní řízení o uložení pokuty za správní delikt podle § 66 odst. 3 písm. b) zákona o odpadech a vzápětí řízení přerušila do doby, než bude rozhodnuto o jejím návrhu na určení, zda se jedná o odpad, či nikoli. Krajský úřad Plzeňského kraje dne 12. 11. 2008 rozhodl, že materiál složený na shora označených pozemcích není odpadem. Jeho pravomocné rozhodnutí bylo však z podnětu inspekce podrobeno přezkumnému řízení a žalovaným zrušeno a vráceno k novému projednání. Na základě rozkladu žalobkyně bylo i toto rozhodnutí zrušeno a žalovaný znovu rozhodl tak, že nahradil původní rozhodnutí krajského úřadu svým rozhodnutím (ze dne 9. 9. 2009) se závěrem, že se o odpad jedná. Rozklad žalobkyně ministr zamítl.
Rozhodnutím inspekce ze dne 20.4. 2010 byla žalobkyni uložena pokuta 5 200 000 Kč za správní delikt, kterého se měla dopustit tím, že v červnu a červenci 2008 předala 21 000 tun odpadu vzniklého z rekonstrukce kolejí a výhybek v…
