č. 4098/2021 Sb. NSS, Odpady: ukládání odpadu a jeho využívání
č. 4098/2021 Sb. NSS
Odpady: ukládání odpadu a jeho využívání
k § 3 odst. 6 a § 4 odst. 1 písm. q) a písm. u) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákonů č. 31/2011 Sb. a 169/2013 Sb. (v textu jen „zákon o odpadech“)
k § 3 odst. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění zákona č. 61/2010 Sb. (v textu jen „vyhláška č, 294/2005 Sb.“)
I. Ukládání odpadu na skládku nelze považovat za využití odpadu dle § 4 odst. 1 písm. q) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném do 30. 9. 2015, jestliže hlavním účelem uložení daného odpadu na skládku je jeho odstranění ve smyslu § 4 odst. 1 písm. u) téhož zákona. Jen proto, že takový odpad má vhodné vlastnosti pro zajištění požadavků vyplývajících z § 3 odst. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, a získává tak při svém umístění na skládku ještě dodatečnou funkci, nezískává rovněž status využitého odpadu.
II. Jestliže odpad přestal být po splnění podmínek stanovených v § 3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, pro určité použití odpadem, neznamená to současně, že přestává být odpadem, jestliže se využije pro jiné účely. Splnění podmínek upravených v uvedeném ustanovení je třeba ověřit pro každé z těchto využití zvlášť.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 10. 2020, čj. 7 As 54/2019-88)
Prejudikatura: č. 3248/2015 Sb. NSS; rozsudky Soudního dvora EU ze dne 15. 6. 2000, ARCO Chemie Nederland (C-418/97), ze dne 27. 2. 2002, ASA (C 6/00), ze dne 18. 4. 2002, Palin Granit (C-9/00), ze dne 13. 2. 2003, Komise v. Lucembursko (C 458/00), ze dne 7. 3. 2013, Lapin luonnonsuojelupiiri (C-358/11), ze dne 28. 7. 2016, Città Metropolitana di Bari (C-147/15), ze dne 28. 3. 2019, Tallinna Vesi AS (C 60/18), ze dne 24. 10. 2019, Prato Nevoso Termo Energy (C-212/18).
Věc: AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. proti Ministerstvu životního prostředí, o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím ze dne 25. 8. 2016 změnil žalovaný rozhodnutí České inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) ze dne 30. 5. 2016, kterým byla žalobkyni výrokem I. uložena pokuta ve výši 10 000 Kč za správní delikt podle § 37 odst. 4 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci; dále jen „zákon o integrované prevenci“) a výrokem II. pokuta ve výši 250 000 Kč za správní delikty podle § 66 odst. 2 písm. a) a § 66 odst. 5 zákona o odpadech. Porušení zákona o integrované prevenci se žalobkyně dle ČIŽP dopustila tím, že na Krajský úřad Jihočeského kraje nepředala za rok 2014 zprávu o výsledcích monitoringu dle podmínky G. 6. 3 integrovaného povolení. Porušení zákona o odpadech se žalobkyně dle ČIŽP dopustila tím, že v jí zaslaném hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2014 za zařízení „Středisko likvidace odpadů Fedrpuš“ (dále jen „skládka Fedrpuš“) neuvedla nakládání s rekultivačním materiálem Rekosol (výrobek z odpadů),…
