Aktuálně ke zdanění výdělečně činných důchodců

7.1.6

Aktuálně ke zdanění výdělečně činných důchodců

Ing. Ivan Macháček

Řada občanů pobírajících starobní důchod má další příjmy z výdělečné činnosti. Důvodem je jednak zvýšení své životní úrovně a jednak pokračování v aktivní činnosti a ve vlastní seberealizaci. Může jít jednak o příjmy dosahované v rámci pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), dále o příjmy ze samostatné činnosti, o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, resp. nájmu movitých věcí a rovněž tak o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.

 NahoruOsvobození důchodu a penze od daně z příjmů

Z § 4 odst. 1 písm. g) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů fyzických osob je osvobozena z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze za zdaňovací období nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku;. do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů. Vzhledem k tomu, že v kalendářním roce 2024 je na základě nařízení vlády č. 396/2023 Sb. stanovena minimální mzda ve výši 18 900 Kč, je za kalendářní rok 2024 osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 18 900 Kč x 36 = 680 400 Kč. S ohledem na tento limit bude převážná většina vyplácených důchodů osvobozena od daně z příjmů. K překročení této výše pro osvobození od daně z příjmů může prakticky dojít pouze v případě souběhu vypláceného starobního důchodu a penze ze zahraničí v souvislosti s dřívějším zaměstnáním poplatníka v zahraničí.

Pro kalendářní rok 2025 se jedná v souvislosti s výší minimální mzdy 20 800 Kč na základě Sdělení MPSV č. 286/2024 Sb. o osvobození od daně z příjmů fyzických osob částky pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí za zdaňovací období 20 800 Kč x 36 = 748 800 Kč.

Vzhledem k tomu, že zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění rozeznává v § 4 čtyři druhy důchodů (starobní, invalidní, vdovský a vdovecký a dále sirotčí) a zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. g) ZDP hovoří o osvobození příjmů ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, tak se do limitu pro osvobození od daně z příjmů započítají i invalidní a vdovské (vdovecké) důchody. Při souběhu výplaty starobního důchodu a vdovského důchodu se pro posouzení limitu pro osvobození od daně z příjmů oba důchody sčítají.

Pokud výše ročního vypláceného důchodu a penze přesáhne v roce 2024 částku 680 400 Kč a v roce 2025 částku 748 800 Kč, je od daně z příjmů osvobozena výše důchodu a penze do výše této hranice a částka převyšující tuto hranici je zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 ZDP. I když důchodce kromě důchodu a penze nemá žádné jiné zdanitelné příjmy a vyplácený důchod a penze převyšují tuto limitní hranici, musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud však roční příjmy, které jsou předmětem daně, nepřesáhnou výši 50 000 Kč, nemusí podle znění § 38g ZDP poplatník podat daňové přiznání.

Příklad – občan pobírající starobní a vdovský důchod a penzi ze zahraničí

 NahoruUplatnění slevy na invaliditu a pobírání starobního důchodu

Podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP lze uplatnit základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč ročně v případech:

a) je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, nebo

b) zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.

Podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP lze uplatnit rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně v případech:

a) je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni,

b) zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu,

c) nebo je poplatník invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.

Podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP lze uplatnit slevu na dani na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč ročně, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Co z výše uvedeného znění zákona vyplývá pro starobního důchodce? Uplatnění základní slevy na invaliditu nebo rozšířené slevy na invaliditu lze uplatnit z titulu přiznání invalidního důchodu. Poplatník pobírající invalidní důchod může při dosažení důchodového věku požádat o přiznání starobního důchodu. Pokud je mu přiznán starobní důchod při splnění potřebné doby pojištění pro přiznání starobního důchodu ve smyslu § 29 ZDPo (zákona o důchodovém pojištění), pak zaniká nárok na výplatu invalidního důchodu. Ze znění § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP vyplývá, že zanikne-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu invalidního důchodu a starobního důchodu, poplatník může i při pobírání starobního důchodu uplatnit kromě základní slevy na dani na poplatníka i slevu na invaliditu dle § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP.

 NahoruDaňové přiznání starobního důchodce

Podle znění § 38g ZDP je povinen podat daňové přiznání každý (tedy i starobní důchodce), jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly výši 50 000 Kč. Do této částky se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a dále příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu (poplatník s příjmy dle § 7 a § 9 ZDP), je povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy a nikoliv příjmy snížené o výdaje.

Pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti, a to pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců, není povinen podat daňové přiznání při splnění dvou podmínek:

• poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP,

• a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší než 20 000 Kč.

Daňové přiznání není dále povinen podávat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP.

Pro příjmy zahrnuté pod § 10 odst. 1 ZDP platí nový postup podmínek pro jejich osvobození od daně dle § 10 odst. 3 ZDP ve znění zákona č. 349/2023 Sb. V ustanovení § 10 odst. 3 písm. a) se uvádí, že od daně jsou kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP osvobozeny ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu příjmu jiného než podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 1 písm. f) bodu 2, odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 nebo odstavce 1 písm. m), n) nebo p), pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 Kč; je-li tento ostatní příjem samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmem zahrnovaným do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle §16a ZDP, je od daně osvobozen, pokud výše tohoto příjmu nepřesahuje 50 000 Kč.

V důvodové zprávě k návrhu novely ZDP, obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb., se k výše uvedenému uvádí: Z důvodu zjednodušení právní úpravy daní z příjmů a snížení nadbytečné administrativní zátěže poplatníků daně z příjmů fyzických osob, jakož i administrativní zátěže správců daně, zavádí se obecný limit pro osvobození ostatních příjmů od daně z příjmů. Tento obecný limit se uplatní pouze pro ostatní příjmy, které nejsou osvobozeny na základě jiného ustanovení zákona o daních z příjmů. Z tohoto důvodu se podle tohoto obecného limitu nebudou posuzovat tyto příjmy:

• příjmy podle § 10 odst. 1 písm. b), c) a f) bodu 2 ZDP, které jsou osvobozeny za podmínek upravených v ustanovení § 4 ZDP,

• příjmy podle § 10 odst. 1 písm. h) bodů 2 až 6, m) a n) ZDP, které jsou osvobozeny za podmínek stanovených v ustanovení § 10 odst. 3 písm. b) a c) ZDP,

• příjmy podle § 10 odst. 1 písm. p) ZDP, jedná se o příjmy, které vznikly v důsledku uplatnění nezdanitelné části základu daně a následného nesplnění podmínek pro uplatnění nezdanitelné části daně.

Pro osvobození příjmů, které jsou ostatními příjmy podle § 10 ZDP a které v rámci zákona o daních z příjmů nemají stanoveny zvláštní podmínky pro jejich osvobození, a tudíž budou moci být osvobozeny na základě § 10 odst. 3 písm. a) ZDP, je stanoven limit 50 000 Kč, jehož výše vychází z výše příjmů rozhodné pro vznik povinnosti podávat daňové přiznání podle § 38g odst. 1 ZDP. Tyto ostatní příjmy lze dělit na dvě skupiny z hlediska toho, jak u nich bude limit 50 000 Kč posuzován:

• Ostatní příjmy, které nepodléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou od daně z příjmů osvobozeny, pokud jejich úhrn v rámci jednotlivého druhu příjmu nepřesáhne za kalendářní rok 50 000 Kč. U těchto ostatních příjmů je tedy rozhodující, zda součet těchto příjmů spadajících do jednoho druhu příjmu nepřesáhl stanovený limit;

• V případě ostatních příjmů, které podléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně [tj. příjmy podle § 10 odst. 1 písm. f) bod 1, písm. g), písm. h) bod 1, písm. ch), písm. k) a písm. o)], se limit pro osvobození (50 000 Kč) neposuzuje úhrnně za jednotlivý druh příjmu, ale za každý příjem samostatně.

Výše uvedené zásady pro podání daňového přiznání se týkají i výdělečně činných starobních důchodců.

Příklad – senior s různými příjmy

 NahoruOdpočty, které při jejich neuplatnění propadají

Starobní důchodce při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob může uplatnit stejně jako ostatní poplatníci daně z příjmů fyzických osob nezdanitelné části základu daně specifikované v § 15 ZDP, které při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období s ohledem na nízký základ daně, propadají. Jedná se o následující odpočty:

1. odpočet hodnoty bezúplatného plnění (dary) dle § 15 odst. 1 ZDP – v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně;

2. odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP – úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč;

3. odpočet příspěvků v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí dle § 15a ZDP penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, soukromé životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt.

 NahoruSlevy na dani, které při jejich neuplatnění propadají

Starobní důchodce může v daňovém přiznání rovněž uplatnit slevy na dani specifikované v § 35ba odst. 1 ZDP, pokud je pro tyto druhy slev u starobního důchodce důvod. Pokud tyto slevy nejsou uplatněny v běžném zdaňovacím období pro nízkou vypočtenou daň, tak slevy propadají. Jde o následující slevy:

Pro uplatnění základní slevy na poplatníka platí, že slevu ve výši 30 840 Kč lze uplatnit i v případě, že poplatník provozoval podnikání nebo nájem popřípadě má příjem z činnosti zdaňované dle § 10 ZDP pouze jeden nebo více měsíců v roce. Sleva na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a) je roční slevou na dani. Naproti tomu slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Připomínáme zde ještě další speciální slevy na dani:

• sleva na dani z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením dle § 35 ZDP (nelze převést do dalšího zdaňovacího období),

• sleva za zastavenou exekuci dle § 35 odst. 4 ZDP,

• sleva na dani u poplatníka, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky dle § 35a a § 35b ZDP.

 NahoruStarobní důchodce s příjmy pouze ze zaměstnání

A) Poplatník učiní u zaměstnavatele prohlášení k dani

Plátce daně při výpočtu měsíční zálohy na daň zaměstnance (starobního důchodce), který učinil poplatník prokazatelně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží vypočtenou daň ze základu daně nejprve o měsíční základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na invaliditu a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti. K případné slevě na dani na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a § 35bb ZDP přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. Po skončení kalendářního roku pak mohou nastat dvě varianty:

1. poplatník pobíral ve zdaňovacím období mzdu pouze od jednoho zaměstnavatele nebo od více zaměstnavatelů postupně a učinil u těchto plátců prohlášení k dani

V tomto případě může poplatník požádat písemně posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na dítě, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Při ročním zúčtování lze uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč při splnění podmínek uvedených v § 35bb ZDP. Při ročním zúčtování se přihlédne rovněž k případným nezdanitelným částem základu daně dle § 15 ZDP.

2. poplatník pobíral ve zdaňovacím období mzdu současně od více zaměstnavatelů a u jednoho plátce daně učinil prohlášení k dani

V tomto případě nemůže provést zaměstnavatel roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na dítě a poplatník podává podle § 38g odst. 1 ZDP daňové přiznání.

Příklad – starobní důchodce s prohlášením k dani