Dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti ve ZP v příkladech

Příklad 1

Zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce s příjmem 18 000 Kč.

U dohody o provedení práce primárně vycházíme ze zásady, že povinnosti ve zdravotním pojištění (tedy přihlášení osoby jako zaměstnance a placení pojistného podle zákona) plní zaměstnavatel tehdy, pokud příjem činí alespoň 11 500 Kč, což je tato situace. Zaměstnanec bude přihlášen u zdravotní pojišťovny ke dni zahájení práce.

V důsledku zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2025 na částku 20 800 Kč je postup zaměstnavatele při výpočtu a odvodu pojistného následující:

Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. ledna 2025 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky:

(20 800 – 18 000) x 0,135 = 378 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 20 800 = 2 808 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(18 000 x 0,135) : 3 = 810 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 810 + 378 = 1 188 Kč.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 808 – 1 188 = 1 620 Kč.

Stejně by zaměstnavatel postupoval i tehdy, kdyby byla na částku příjmu 18 000 Kč uzavřena dohoda o pracovní činnosti.

Příklad 2

Zaměstnanec pracoval v měsíci březnu u téhož zaměstnavatele na dvě dohody o pracovní činnosti. První dohoda byla uzavřena od 6. 3. do 15. 3. s příjmem 4 360 Kč a druhá od 20. 3. do 31. 3. s příjmem 4 440 Kč.

Úhrnem dosažených příjmů vzniká pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění povinnost:

• dvakrát přihlásit a odhlásit zaměstnance a

• odvést pojistné podle zákona, tedy s dopočtem a doplatkem pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu činí 14 761,29 Kč [(22:31) x 20 800].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 14 761,29 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 993 Kč (14 761,29 x 0,135). S ohledem na příjem 8 800 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 188 Kč. Jedna třetina (396 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (792 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 5 961,29 Kč, tj. 805 Kč. Při úhradě tohoto doplatku se postupuje tím způsobem, že rozdílovou částku pojistného, v našem případě 805 Kč, srazí zaměstnavatel ještě navíc zaměstnanci. Na zaměstnavatele obecně přechází povinnost úhrady tohoto doplatku tehdy, pokud se jedná o situace vyjmenované v § 207 až 209 ZP.

Z celkové částky pojistného 1 993 Kč je zaměstnanci sraženo 1 201 Kč (396 + 805), zaměstnavatel hradí 792 Kč.

Příklad 3

Zaměstnanec má v březnu uzavřeny dvě dohody o provedení práce na stejná období jako v příkladu č. 2 s příjmy na první dohodu 5 900 Kč a na druhou dohodu 5 100 Kč.

Jelikož není úhrnem příjmů dosažena částka 11 500 Kč, nestává se osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel tak neplní ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Stejně by se postupovalo i v případě, kdyby byla uzavřena jediná dohoda o provedení práce na částku maximálně 11 499 Kč. V takových případech je vhodné zaměstnance informovat o tom, že takovou dohodou (resp. dohodami) nemá řešený svůj pojistný vztah, tedy pojištění u zdravotní pojišťovny, a sám se musí postarat, aby mu u jeho zdravotní pojišťovny nevznikl v tomto směru problém.

Příklad 4

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti od 1. 5. do 30. 5. 2025 s příjmem 17 000 Kč.

V tomto případě se musí přihlédnout k tomu, zda je výší příjmu, zakládající povinnost placení pojistného, dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za dobu trvání zaměstnání. Jelikož zaměstnání trvá v květnu 30 kalendářních dnů, činí tato poměrná část minima 20 129,03 Kč, což se vypočte jako: [(30 : 31) x 20 800]. Protože zúčtovaný příjem této poměrné části minima nedosahuje, musí zaměstnavatel provést příslušný dopočet a odvést celkové pojistné 2 718 Kč jako 13,5 % z částky 20 129,03 Kč.

Příklad 5

Pojištěnec má sjednány tři dohody o provedení práce u třech zaměstnavatelů, přičemž v žádném z těchto zaměstnání není výší příjmu dosažena částka 11 500 Kč.

Protože není ve zdravotním pojištění právní opora pro sčítání takových příjmů, nezakládajících u různých zaměstnavatelů účast na zdravotním pojištění, nevznikají pro žádného ze zaměstnavatelů povinnosti ve zdravotním pojištění, takže pokud pojištěnec:

• nemá zaměstnání, ze kterého by vyplynula pro zaměstnavatele povinnost odvádět pojistné nebo

• není z pohledu zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou anebo

• nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát,

bude ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie a platit v roce 2025 měsíční pojistné 2 808 Kč.

Příklad 6

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na tři dohody o provedení práce s těmito příjmy v kalendářním měsíci:

a) 3 000…