3.1.3.2
Povinnost zaměstnance nahradit škodu
Mgr. Magda Vavrušková
NahoruObecná povinnost zaměstnance k náhradě škody
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za zaviněné porušení povinností, kterým způsobil zaměstnavateli škodu. Pro vznik povinnosti k náhradě škody je potřeba, aby se zaměstnanec dopustil porušení svých povinností úmyslně nebo alespoň z nedbalosti, a to i nevědomé, postačí tedy, pokud zaměstnanec sice škodu způsobit nechtěl ani nevěděl, že ji může způsobit, ale s ohledem na okolnosti a své osobní poměry, například jeho pracovní zařazení, délku pracovního poměru k zaměstnavateli, zkušenosti nebo vzdělání apod., to vědět měl a mohl.
K porušení povinností zaměstnance navíc musí dojít při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pokud by tedy například zaměstnanec při soukromé cestě vlastním vozidlem v důsledku zaviněného porušení pravidel silničního provozu naboural jiné vozidlo svého zaměstnavatele a poškodil je, povinnost zaměstnance k náhradě škody se nebude řídit pracovněprávními předpisy, nýbrž NOZ jakožto obecným právním předpisem. Pokud by však výše uvedenou situaci způsobil řidič z povolání při pracovní cestě, jednalo by se o porušení při plnění pracovních úkolů a na takovou situaci by se uplatnila ustanovení zákoníku práce.
NahoruNesplnění zaměstnancovy povinnosti k odvrácení škody
Na prevenční povinnost zaměstnance uvědomit nadřízeného o škodě hrozící zaměstnavateli nebo osobně zakročit k odvrácení bezprostředně hrozící škody navazuje zaměstnancova povinnost nahradit zaměstnavateli škodu v případě, že prevenční povinnost vědomě nesplnil. Aby tedy po zaměstnanci bylo možné náhradu vyžadovat, musí se porušení prevenční povinnosti dopustit alespoň z vědomé nedbalosti nebo úmyslně. Vždy je rovněž potřeba posuzovat, jestli by opomenutý zákrok zaměstnance vzniku škody skutečně zabránil. Rozsah náhrady škody se potom určí podle okolností; čím větší je pravděpodobnost, že by zásah zaměstnance bez větších obtíží škodu odvrátil, tím bude jeho povinnost k náhradě škody vyšší.
Zaměstnanec naopak není povinen nahrazovat škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli, pokud odvracenou škodu sám nezpůsobil a při jejím odvracení si počínal přiměřeným způsobem. To znamená, že zaměstnanec nemůže k odvracení škody přistoupit způsobem, o kterém je už dopředu jasné, že v jeho důsledku vznikne ještě větší škoda než ta, které se zaměstnanec snaží zabránit.
NahoruPovinnost zaměstnance nahradit schodek
Pokud zaměstnanec při výkonu práce přichází do styku s hodnotami, které jsou předmětem obratu nebo oběhu (např. peníze v hotovosti, zboží v prodejně, zásoby ve skladu apod.), může zaměstnavatel za účelem posílení ochrany těchto hodnot uzavřít se zaměstnancem dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Taková dohoda musí být uzavřena výhradně písemně a pouze se zaměstnanci, kteří dosáhli věku 18 let a jsou plně svéprávní; za zaměstnance, jejichž svéprávnost je omezena, nesmí jejich zástupce tuto dohodu uzavřít. Hodnoty mohou být svěřeny i několika zaměstnancům společně, pokud s tím zaměstnanci souhlasí.
Na základě dohody je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na svěřených hodnotách v plném rozsahu, což je hlavní rozdíl oproti obecné povinnosti nahradit škodu, jejíž rozsah je při neúmyslném porušení povinnosti limitován podle výše příjmu zaměstnance (viz níže).
Při uzavření dohody a jejím skončení nebo při přeložení zaměstnance je zaměstnavatel povinen provést inventuru, aby bylo možné svěřené hodnoty vyúčtovat. Pokud se však jedná o společný závazek více zaměstnanců k vyúčtování svěřených hodnot a takto zavázaný zaměstnanec ukončuje pracovní poměr nebo je převáděn na jinou práci, inventura se provede pouze na základě jeho výslovné žádosti. Jestliže tento zaměstnanec o inventuru nepožádá a při nejbližší následující inventuře se zjistí schodek, odpovídal by za něj tento zaměstnanec společně s ostatními, i kdyby schodek ve skutečnosti vznikl až poté, co dotyčný zaměstnanec již reálně o svěřené hodnoty nepečoval.
Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty zaniká skončením pracovního poměru, případně od ní může zaměstnanec též písemně odstoupit, zejména pokud je převáděn na jinou práci nebo pracoviště nebo pokud mu zaměstnavatel…
