7.3.7.2
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a pojištění
Ing. Ivan Macháček
NahoruDohody a nemocenské pojištění
Z bodu 5 § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění vyplývá, že nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce.
1) Dle § 6 odst. 1 ZNP jsou zaměstnanci účastni pojištění, jestliže:
a) vykonávají zaměstnání:
1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo
2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, a
2. sjednaná částka započitatelného příjmu činí za kalendářní měsíc aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (tzv. rozhodný příjem).
b) dle § 6 odst. 2 ZNP rozhodný příjem činí 4 000 Kč. Částka rozhodného příjmu se zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Výši rozhodného příjmu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.
V § 7 ZNP nalezneme podmínky účasti pojištění při zaměstnání malého rozsahu:
1) Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž není splněna podmínka uvedená v § 6 odst. 1 písm. b), neboť sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec.
2) Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu.
3) Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení doby zaměstnání malého rozsahu se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato doba zaměstnání skončila.
4) Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu; zaměstnanci jsou účastni pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.
U zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce jsou stanoveny speciální podmínky v § 7a ZNP. Tito zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) ZNP a byl jim zúčtován započitatelný příjem (odměna z dohody) v částce vyšší než 10 000 Kč, přičemž jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč. Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je rovněž účasten pojištění, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku 10 000 Kč. Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení zaměstnání se považuje pro účely účasti na pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž zaměstnání skončilo. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.
Pojištění vzniká zaměstnanci činnému na základě dohod dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání. Pokud je např. uzavřena dohoda o provedení práce na jednorázovou činnost provedenou v jednom dni a odměna činí více než 10 000 Kč, je zaměstnanec pouze v tomto dni účasten nemocenského pojištění a z této částky je odvedeno pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Zákonem č. 163/2024 Sb. došlo k doplnění zákona o nemocenském pojištění o nové znění ustanovení § 7 ZNP týkající se pojištění při výkonu činnosti na základě dohody o provedení práce zaměstnancem v režimu oznámené dohody a o nová ustanovení § 7b a § 7c týkající se režimu oznámené dohody. Účinnost těchto změn je od 1. ledna 2025.
Z ustanovení § 7a ZNP s účinností od 1. 1. 2025 vyplývá následující postup uplatnění nemocenského pojištění při výkonu činnosti na základě dohody o provedení práce:
1) Je-li zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce, při jejímž výkonu splňuje podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) ZNP, a zaměstnavatel uplatňuje u tohoto zaměstnance režim oznámené dohody podle § 7b a § 7c ZNP, je tento zaměstnanec účasten pojištění, byl-li mu tímto zaměstnavatelem zúčtován započitatelný příjem aspoň ve výši rozhodné částky podle odstavce 2.
2) Rozhodná částka činí 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b…
