5.1.16
Zdravotní pojištění – kdy se neplatí pojistné u dohod?
Ing. Antonín Daněk
Zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce řeší u pojištěnce jeho pojistný vztah, tedy pojištění u zdravotní pojišťovny, za podmínky, že je částkou zúčtovaného příjmu dosaženo v příslušném kalendářním měsíci hodnoty zakládající účast na nemocenském (a tedy i na zdravotním) pojištění. Pouze v těchto souvislostech, tedy co se týká částky příjmu, zůstala po datu 1. 1. 2008 v podstatě jediná návaznost zdravotního pojištění na nemocenském pojištění. Naopak, třeba stanovení vyměřovacího základu zaměstnance se již nijak neodvíjí od jeho účasti na nemocenském pojištění a kupříkladu pro plnění oznamovací povinnosti má zdravotní pojištění svoji specifickou právní úpravu stanovenou v § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ještě podotýkáme, že od 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Pokud nemá pojištěnec řešené zdravotní pojištění zaměstnáním, v roce 2025 prostřednictvím dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 4 500 Kč nebo dohody o provedení práce s příjmem alespoň 11 500 Kč, přicházejí alternativně v úvahu tyto možnosti:
1. jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.,
2. podnikání jako OSVČ ve smyslu § 5 písm. b) téhož právního předpisu (s možností činnosti v paušálním režimu),
3. registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.
Není-li využita ani jedna z těchto tří možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se do této kategorie a zaplatit pojistné, což je v roce 2025 měsíčně částka 2 808 Kč.
Podívejme se nyní formou příkladů či situací na variantu, kdy zaměstnání na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr účast na zdravotním pojištění nezajistí, včetně postupu zaměstnavatele, případně pojištěnce tak, aby byl dodržen zákon.
Příjem zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce nedosáhl v žádném měsíci 11 500 Kč.
V takovém případě zaměstnavatel osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje. Pokud nemá dotyčná osoba řešené zdravotní pojištění jiným relevantním způsobem, třeba souběžným zaměstnáním nebo registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát, je ve zdravotním pojištění již výše zmíněnou osobou bez zdanitelných příjmů.
Příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 4 500 Kč nebo je na dohodu o provedení práce nižší než 11 500 Kč.
Z titulu takového zaměstnání účast na zdravotním pojištění nevznikne, protože není částky příjmu podléhající odvodu pojistného. Obdobně jako v předchozí situaci je ze strany zaměstnavatele vhodné či žádoucí, aby uvědomil pojištěnce (zaměstnance) o dané skutečnosti, případně mu naznačil možnosti řešení vzniklé situace.
Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě dvou dohod o pracovní činnosti s příjmy 2 000 Kč a 2 499 Kč.
V tomto případě není důležité, jestli se v daném kalendářním měsíci jedná o dohody uzavřené takzvaně za sebou nebo o dohody souběžně běžící. Rozhodující je skutečnost, že ani v součtu příjmů není dosaženo částky 4 500 Kč, zakládající povinnost placení pojistného. Kdyby však úhrn příjmů činil alespoň 4 500 Kč a méně než 20 800 Kč, přičemž by zaměstnanec nepatřil mezi osoby vyjmenované v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších…
