č. 1861/2009 Sb. NSS, Odpady: řízení o přeshraniční přepravě odpadu určeného k energetickému využití
č. 1861/2009 Sb. NSS
Odpady: řízení o přeshraniční přepravě odpadu určeného k energetickému využití
k § 55 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 188/2004 Sb. (v textu jen „zákon o odpadech“)*)
Účastníkem řízení o přeshraniční přepravě odpadů dle § 55 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, není příjemce odpadu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2009, čj. 5 As 24/2008-92)
Prejudikatura: č. 162/2004 Sb. NSS, č. 287/2004 Sb. NSS, č. 943/2006 Sb. NSS, č. 1768/2009 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 95/2000 Sb.; Soudní judikatura ve věcech správních č. 1006/2002; rozsudek Soudního dvora ES ze dne 6. 10. 1982, Srl CILFIT a Lanificio di Gavardo SpA proti Ministerstvu zdravotnictví (283/81, Recueil, s. 3415)**).
Věc: Akciová společnost Pražské služby proti Ministerstvu životního prostředí o účastenství v řízení, o kasační stížnosti žalobce.
Společnost DAR Duale Abfallwirtschaft und Verwertung Ruhrgebiet GmBH (dále jen „oznamovatel“) podala oznámení o přepravě odpadu. Rozhodnutím ze dne 10. 4. 2006 žalovaný vznesl námitku k plánované přepravě 40 000 000 kg odpadu z mechanického třídění odpadů ze Spolkové republiky Německo do České republiky v období od 17. 10. 2005 do 16. 10. 2006 za účelem spálení za současného využití vzniklé energie ve Spalovně komunálních odpadů Malešice, kterou provozuje žalobce.
Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce rozklad, v němž namítal, že s ním nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, přestože je stranou smlouvy o odběru odpadů a rozhodnutí ministerstva se jej úzce dotýkalo. Rozklad ministr životního prostředí dne 25. 7. 2006 zamítl jako nepřípustný.
Žalobce napadl rozhodnutí ministra žalobou u Městského soudu v Praze. Dle názoru žalobce došlo k porušení jeho procesních práv, protože mu nebylo přiznáno postavení účastníka správního řízení o přeshraniční přepravě odpadů. Jedná se o závažnou procesní vadu, která může mít za následek nesprávné či nezákonné rozhodnutí ve věci. Žalobce své účastenství v řízení opírá o § 14 odst. 1 správního řádu z roku 1967. Tím, že stěžovateli byla na základě nesprávného výkladu § 55 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, upřena možnost účastnit se řízení, bylo dotčeno také jeho právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost dle čl. 26 Listiny základních práv a svobod, právo na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny a byla tím rovněž založena nerovnost mezi smluvními stranami výše uvedené smlouvy. Stěžovatel tak neměl možnost uplatnit procesní obranu proti nesprávné klasifikaci zamýšleného účelu přepravy provedené správním rozhodnutím I. stupně.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. 11. 2007, čj. 10 Ca 306/2006-45, žalobu zamítl. Konstatoval, že otázka účastenství v řízení zahájeném oznámením o přeshraniční přepravě odpadů je upravena v § 55 odst. 1 zákona o odpadech. Ten za účastníka řízení označuje pouze tzv. oznamovatele (zde tedy výše uvedenou německou společnost), čímž fakticky vymezuje, že rozklad je oprávněn podat pouze oznamovatel, a nikoli jiné osoby. Pojem oznamovatele byl přitom definován v čl. 2 písm. g) nařízení Rady (EHS) č.…
