č. 2913/2013 Sb. NSS, Daň z příjmů: uplatnění daňového výdaje
č. 2913/2013 Sb. NSS
Daň z příjmů: uplatnění daňového výdaje
k § 24 odst. 2 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2006
I. Účetnictví je určitým prostředkem k zobrazení reality. Jak a zda má být o určité transakci účtováno, musí vždy vycházet a priori ze zjištěného skutkového stavu. Nelze tedy pouze formálně z obsahu daňového dokladu dovozovat, že účetnímu zápisu skutečně odpovídá skutkový stav.
II. Při posouzení toho, zda se jednalo o daňový výdaj uplatněný po právu dle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona, č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nelze vycházet pouze z údajů uvedených na daňovém dokladu a způsobu účtování o něm, aniž by byla brána v potaz najisto postavená skutečnost, které se stěžovatel v řízení dovolával, tzn. zda v tom kterém případě objektivně vznikla povinnost odvést DPH na výstupu, a to bez ohledu na to, zda formálně bylo na daňovém dokladu uvedeno, že se jedná o osvobozené plnění. Teprve poté lze z takto zjištěné informace usuzovat na naplnění či nenaplnění podmínek § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2013, čj. 5 Afs 63/2012-57)
Prejudikatura: č. 2036/2010 Sb. NSS a č. 2626/2012 Sb. NSS.
Věc: Společnost s ručením omezeným KSK BONO proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalobkyně.
Dne 14. 1. 2010 žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti dodatečnému platebnímu výměru na dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2006.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Hradci Králové, v níž výslovně uvedla, že na účet 648.023 bylo v roce 2006 účtováno celkem pět typových účetních případů; tyto všechny tvořily celkový zůstatek účtu ve výši 688 798,78 Kč. Správní orgány obou stupňů se ovšem zabývaly pouze dvěma typy účetních případů, a to dodáním zboží do jiného členského státu, u kterého nebyly splněny podmínky pro osvobození od DPH, a dodání zboží při vývozu, u něhož nebyly splněny podmínky pro osvobození od DPH. Správní orgány přitom ale vyloučily ze základu celou částku 688 789,78 Kč, ačkoli zůstatek tohoto účtu tvořily i další tři typy účetních případů. Tuto námitku žalobkyně zdůraznila opakovaně, a to při ústním jednání na soudě dne 30. 11. 2010 a dále ve vyjádření ke stanovisku žalovaného.
Krajský soud tuto žalobu zamítl rozsudkem ze dne 30. 11. 2010, čj. 31 Af 41/2010-68, aniž by se ke shora uvedené žalobní námitce vyjádřil.
Žalovaný podal proti tomuto rozsudku krajského soudu kasační stížnost, na jejímž základě byl uvedený rozsudek Nejvyšším správním soudem zrušen pro nepřezkoumatelnost, aniž by se Nejvyšší správní soud zabýval meritem věci (rozsudek ze dne 6. 1. 2012, čj. 5 Afs 8/2011-151).
Krajský soud tedy vydal ve věci další rozhodnutí dne 29. 6. 2012, čj. 31 Af 41/2010-223. Proti tomuto rozhodnutí podala kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelka). Brojila proti závěrům krajského soudu stran částečného hmotněprávního posouzení správnosti a zákonnosti napadeného rozhodnutí a nesouhlasila s právním posouzením věci samé.
Stěžovatelka uvedla, že způsob účtování „dodanění“ a následné „storno dodanění“ u dodání zboží…
