č. 379/2004 Sb. NSS, Řízení před soudem: postavení občanského sdružení zabývajícího se ochranou jednotlivých složek životního prostředí
č. 379/2004 Sb. NSS
Řízení před soudem: postavení občanského sdružení zabývajícího se ochranou jednotlivých složek životního prostředí
k § 65 soudního řádu správního
k § 56 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 16/1997 Sb.
I. Žalobce může účinně namítat jen tu nezákonnost rozhodnutí, kterou byl zkrácen na svých právech, přičemž zkrácením na právech je pak nutno rozumět nejen zkrácení na právech hmotných, ale i na právech procesních (§ 65 s. ř. s.). Protože žalobce je občanským sdružením, které se zabývá ochranou jednotlivých složek životního prostředí, a není nositelem práv a povinností vyplývajících z práva hmotného, o kterých bylo v tomto správním řízení o udělení souhlasu podle § 22 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, rozhodováno, mohl v žalobě namítat jen porušení procesních práv.
II. Na udělení výjimky podle § 56 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, není právní nárok; případný žadatel proto nemůže být jejím neudělením zkrácen na svých subjektivních právech. To platí tím spíše o žalobci (zde: občanské sdružení), neboť ten není nositelem žádných práv vyplývajících z práva hmotného, o nichž bylo v tomto řízení rozhodováno.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2004, čj. 7 A 139/2001-67)
Prejudikatura: ad I. Soudní judikatura ve věcech správních č. 656/2000 a č. 888/2001.
Věc: Občanské sdružení H. v S. proti Ministerstvu životního prostředí, za účasti města K., společnosti s ručením omezeným S. a obce M., o souhlas k zásahům proti škůdcům.
Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava Vimperk vydala dne 23. 4. 2001 rozhodnutí, kterým podle ustanovení § 22 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, udělila společnosti s ručením omezeným K. souhlas k zásahům proti škůdcům - kůrovcům a k opatřením v případech vzniku mimořádných okolností a nepředvídatelných škod v lesních porostech zařazených do I. zóny ochrany přírody Národního parku Šumava na území historických lesních majetků města K. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal; žalovaný však dne 24. 9. 2001 jeho odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
Žalobce podal dne 5. 12. 2001 u Vrchního soudu v Praze žalobu, v níž tvrdil, že jej žalovaný zkrátil na jeho právech; namítal např. absolutní neplatnost vydaného rozhodnutí, nedostatek podkladů pro rozhodnutí a nedostatečné odůvodnění vyloučení odkladného účinku. Žalobce také namítal, že správní orgány rozhodovaly, aniž navrhovatel předložil nezbytné podkladové rozhodnutí. Z výroku i odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně vyplývá, že v místech, kde má docházel k zásahům proti kůrovcům, se nachází velké množství zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů z kategorií silně a kriticky ohrožených. Podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny může orgán ochrany přírody povolit výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin a nerostů v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převyšuje nad zájmem ochrany přírody; podle ustanovení § 79 odst.…
