č. 462/2005 Sb. NSS, Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu
č. 462/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu
k § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního
Důvodem nepřezkoumatelnosti rozhodnutí [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] je také nesrozumitelnost spočívající v tom, že správní orgán v odvolacím řízení zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně, současně však výrok rozhodnutí I. stupně změnil, navíc způsobem, z něhož není patrné, zda výroky rozhodnutí I. stupně doplnil nebo nahradil.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10,2004, čj. 6 A 127/2002-28)
Prejudikatura: Výběr soudních rozhodnutí ve věcech správních č. 90/1995 (příloha časopisu Správní právo, r. 1995).
Věc: Společnost s ručením omezeným P. v P. proti Ministerstvu životního prostředí o uložení nápravných opatření podle zákona o odpadech.
Rozhodnutím České inspekce životního prostředí ze dne 20. 3. 2002 byly žalobci podle § 24 odst. 1 písm. b) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, stanoveny podmínky a lhůty pro zjednání nápravy spočívající v zajištění a předání nebezpečných odpadů s obsahem PCB k využití nebo zneškodnění oprávněné osobě ve lhůtě dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.
Žalovaný naříkaným rozhodnutím poté zamítl žalobcovo odvolání a rozhodnutí orgánu I. stupně potvrdil s tím, že upravil výrok tohoto rozhodnutí tak, že nápravná opatření se v souladu s § 83 odst. 9 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ukládají podle § 76 odst. 1 písm. c) tohoto zákona a lhůta pro splnění nápravného opatření č. 1 se prodlužuje do 31. 12. 2002.
Žalobce brojil proti uložení nápravných opatření včasnou žalobou u Vrchního soudu v Praze; tento soud již o věci samé do konce roku 2002 nerozhodl a podle přechodných ustanovení k reformě správního soudnictví byla věc spolu s ostatními neskončenými věcmi předána Nejvyššímu správnímu soudu k dokončení řízení (§ 130 a § 132 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud rozhodnutí správních orgánů obou stupňů zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Žalobce popřel jakýkoliv svůj vztah ke zjištěným nebezpečným odpadům s obsahem PCB. Tvrdí, že v areálu v O. se odpady nacházely již dříve, než si jej žalobce pronajal, a tyto odpady do jeho vlastnictví nikdy nepřešly. Zejména pak -dovolávaje se rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 9. 3. 1998 a rozsudku krajského obchodního soudu ze dne 21. 9. 1999 - zdůraznil, že žalovaný nepřihlédl k již vyřešené otázce právního nástupnictví po státním podniku K.; žalobce sám tímto právním nástupcem není. V dalším brojil proti tomu, aby věc byla posuzována s odkazem na zákon o velké privatizaci, protože on sám žádný majetek v procesu privatizace nezískal. Nezákonně postupoval orgán I. stupně i v tom, že žalobci neumožnil nahlédnout do celého správního spisu vedeného v dané věci. Konečně pak žalobce namítl, že žalovaný uložil zjednání nápravy nájemci areálu namísto jeho majitelům, čímž porušil zákon o odpadech.
Žalovaný naproti tomu navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Ve vyjádření - s ohledem na totožnost důvodů s důvody uváděnými v odvolání - odkázal na odůvodnění napadeného…