č. 463/2005 Sb. NSS, Hospodářská soutěž: účastenství v řízení
č. 463/2005 Sb. NSS
Hospodářská soutěž: účastenství v řízení
Správní řízení: podklady pro rozhodnutí
k § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění před novelou provedenou zákonem č. 340/2004 Sb. s účinností k 2. 6. 2004
k § 33 odst. 2 správního řádu
I. Účelem zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, je ochrana konkurence jako ekonomického jevu, nikoliv ochrana jednotlivých účastníků trhu. Ti jsou proti narušitelům soutěže nepřímo chráněni výkonem pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vykonávajícího dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti pro ně vyplývající z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na jeho základě.
II. Právní úprava zakotvená v § 21 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže je odlišná od obecné definice účastníka řízení podle § 14 správního řádu, neboť tam se jím stává i ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech přímo dotčen, a to až do doby, než se prokáže opak. Osoba v takovém procesním postavení je účastná na právech plynoucích mj. z ustanovení § 33 správního řádu od počátku, neboť správní orgán o tom žádné rozhodnutí nevydává až do doby, než bude rozhodnutím odmítnuto postavení účastníka řízení. Úprava v zákoně o ochraně hospodářské soutěže je založena na zcela opačném postupu, totiž že osoba, která se chce účastnit řízení u Úřadu, nejprve musí o přiznání postavení účastníka řízení požádat a stává se jím se všemi právy a povinnostmi z toho plynoucími až poté, kdy je jí takové postavení přiznáno. Po tu dobu není účastníkem probíhajícího správního řízení, a nemá tedy možnost využívat oprávnění, jimiž je nadán toliko účastník řízení. Není přitom na místě zahajovat samostatné správní řízení, neboť jde o procesní rozhodnutí, jež Úřad v průběhu řízení a pro účely takového řízení činí.
III. Návrh rozkladové komise nepochybně je součástí správního spisu, avšak nelze jej chápat jako podklad ve smyslu § 33 odst. 2 správního řádu; naopak jde o návrh, který ze shromážděných podkladů při skutkovém hodnocení i právním posouzení případu vychází. Tomu odpovídá dikce zákona, který předvídá možnost vyjádřit se k podkladu pro vydání rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění; v případě návrhu rozkladové komise je to ovšem pojmově vyloučeno.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního sondu ze dne 21. 10.2004, čj. 2 A 11/2002-227)
Věc: Akciová společnost M. v H. proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o účastenství ve správním řízení.
Rozhodnutí žalovaného správního orgánu
Rozhodnutím ze dne 22. 3. 2002 nepřiznal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) žalobci postavení účastníka řízení zahájeného na základě návrhu akciové společnosti R. (Německo) ve věci povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Navrhovatel R. žádal o povolení spojení soutěžitelů, ke kterému dochází ve smyslu § 12 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále též „zákon“), a to na základě „Smlouvy o koupi akcií“ ze dne 29. 1. 2002 mezi společností R. jako kupujícím a Fondem národního majetku České…
