č. 984/2006 Sb. NSS, Řízení před soudem: kompetenční výluka
č. 984/2006 Sb. NSS
Řízení před soudem: kompetenční výluka
k § 15 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
Pozvání podle § 15 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, je listinou sepsanou zvoucí osobou a obsahující stanovené náležitosti, kterou policie ověří v případech, že neshledá důvod pro odepření ověření. Ověření policie je osvědčením zákonem předpokládaných podmínek, za nichž lze na pozvání vstoupit na území republiky. Potvrzení o odepření ověření není úkonem správního orgánu ve smyslu § 65 s. ř. s. a je vyloučeno ze soudního přezkumu podle části třetí hlavy druhé dílu prvního s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 2. 2005, čj. 2 As 25/2004-69)
Věc: Radka Č. proti Policii České republiky o potvrzení o odepření ověřit pozvání, o kasační stížnosti žalobkyně.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 3. 11. 2003 odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. žalobu proti potvrzení žalované ze dne 3. 9. 2003 s odůvodněním, že se jedná o úkon předběžné povahy vyloučený ze soudního přezkumu podle § 68 písm. e), § 70 písm. b) s. ř. s. Žalovaná napadeným úkonem potvrzovala, že žalobkyni odmítla ověřit pozvání pro Alexandra Č. a Nikolaje Č., státní příslušníky Ruska.
Usnesení krajského soudu napadla žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížností. Rozhodnutí krajského soudu označila za nezákonné; konkrétně přitom namítla, že podala u žalované k ověření dvě pozvání k návštěvě České republiky k soukromým účelům, a to pro nezletilého syna svého manžela a pro bratra manžela k doprovodu dítěte. Pracovník žalované jí sdělil, že musí předložit 63 800 Kč k prokázání majetkových poměrů; to stěžovatelka odmítla a reagovala prohlášením o svých příjmech, i přesto však žalovaný pozvání neověřil. Podle názoru žalobkyně nemůže být ověření pozvání k návštěvě České republiky podkladovým úkonem. Řízení o ověření pozvání je samostatným správním řízením, které se zahajuje a je vedeno se zvoucí osobou, která je účastníkem tohoto řízení. To, že ověřené pozvání pak pozvaná osoba použije ke vstupu, resp. k získání víza, je pouze použitím tohoto pozvání. Pozvaná osoba také není účastníkem správního řízení o ověření pozvání. Za podkladový úkon ve vztahu k rozhodnutí o vstupu může být považován úkon vůči pozvanému cizinci, nikoliv vůči zvoucí osobě. Nelze ani argumentovat tím, že ze soudního přezkumu je vyloučeno rozhodnutí o odepření vstupu na území ve smyslu § 171 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“): to nelze vztáhnout na případ nezletilého dítěte vstupujícího na území za účelem návštěvy jednoho z rodičů nebo za účelem sloučení rodiny, neboť tím by došlo k porušení práv rodičů i dítěte zaručených Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod i Listinou základních práv a svobod. Z těchto důvodů stěžovatelka navrhla zrušení usnesení krajského soudu i správního rozhodnutí žalované ze dne 3. 9. 2003 a uložení povinnosti žalované ověřit „pozvání k návštěvě České republiky udělená stěžovatelkou jejímu nevlastnímu nezletilému…
