3.2.17
DERM/17 – Systémová sklerodermie
doc. MUDr. Hana Jedličková, Ph.D.
Standard léčebného plánu
A. Identifikační údaje
B. Věcný rámec standardu
B1. Vymezení věcného rámce standardu
Použité pojmy a zkratky:
ACE inhibitory – inhibitory angiotensin konvertázy
ACR – American College of Rheumatology – Americká revmatologická společnost
AECA – protilátky proti endoteliálním buňkám
ALT – alaninaminotransferáza
ANA – antinukleární protilátky
AST – aspartátaminotransferáza
CK – kreatinkináza
CTGF – tkáňový růstový faktor
DLCO – difuzní plicní kapacita pro oxid uhelnatý
dSSc – difuzní systémová sklerodermie
ERA – antagonista endotelinového receptoru
EULAR – Evropská liga proti revmatismu
EUSTAR – Skupina pro studie a výzkum sklerodermie EULAR
F/M – female/male sex ratio – poměr ženy/muži
FVC – usilovná vitální kapacita
GGT – gamaglutamyltransferáza
HRCT – high resolution CT (CT s vysokým rozlišením)
LDH – laktátdehydrogenáza
lSSc – limitovaná systémová sklerodermie
MRSS – modifikované Rodnanovo skóre
NK buňky – natural killers – přirození zabíječi
NT-proBNP – N-terminální fragment mozkového natriuretického peptidu
PDE -5 – fosfodiesteráza typu 5
PDGF – destičkový růstový faktor
PGA – Physician‘s global assessment – celkové hodnocení lékařem
PPI – inhibitory protonové pumpy
PUVA – fotochemoterapie psoraleny + UVA
RCT – randomised controlled trial – randomizovaná kontrolovaná studie
RNA – ribonukleová kyselina
RNP – ribonukleoprotein
Rtg – rentgenové vyšetření
SSc – systémová sklerodermie
TGF β1 – transformující růstový faktor beta 1
Th lymfocyty – pomahačské lymfocyty
TIMP-3 – tkáňový inhibitor metaloproteinázy-3
TLC – totální plicní kapacita
Definice onemocnění:
Systémová sklerodermie (SSc) je závažné autoimunitní onemocnění pojiva, u kterého dochází ke ztluštění a tuhnutí kůže, fibrotizujícímu zánětu cév a vnitřních orgánů a aktivaci buněčné i humorální imunity.
Patofyziologie:
U SSc dochází k aktivaci fibroblastů, které produkují zvýšené množství extracelulární matrix (kolagen I a III, glykosaminoglykany, fibronectin aj.) s fibrózní přeměnou tkání. Postižena je především střední vrstva kůže – korium, stěny cév, intersticiální tkáň v plicích, ledvinách a trávicím traktu. Stimuly aktivující fibroblasty přicházejí z endotelu cév, krevních destiček, Th lymfocytů, NK buněk. Dochází i k aktivaci humorální imunity a produkci autoprotilátek. Klíčovými profibrotickými faktory jsou endotelin 1, interleukin 4 a TGF-β1. TGF-β1 stimuluje tkáňový růstový faktor CTGF, destičkový růstový faktor PDGF a tkáňový inhibitor metaloproteinázy-3 (TIMP-3). Uvažuje se i o toxickém vlivu volných kyslíkových radikálů.
Klasifikace onemocnění:
Onemocnění má formu systémovou – s postižením kůže, cév a vnitřních orgánů, a lokalizovanou – s postižením pouze kůže.
Tento standard se věnuje pouze systémové formě sklerodermie. Systémová forma sklerodermie se dělí na difuzní formu (dSSc) a limitovanou formu (lSSc). Vzácně se může vyskytnout postižení vnitřních orgánů bez sklerodermie.
Americká revmatologická společnost (ACR) vypracovala klasifikační kritéria SSc, pro diagnózu je nutné jedno hlavní nebo dvě vedlejší kritéria.
Hlavní kritérium:
Proximální sklerodermie – zatuhnutí a ztluštění kůže od metakarpo/metatarsofalangeálních skloubení výše; kromě končetin bývá postižen i obličej a trup.
Vedlejší kritéria:
- sklerodaktylie – zatuhnutí a ztluštění kůže prstů,
- úbytek tkáně na bříškách prstů, drobné vpadlé jizvy na prstech,
- bilaterální basilární plicní fibróza s retikulárními, lineárními a nodulárními denzitami bazálně na rtg plic (možný i obraz voštinovité plíce a difuzní skvrnitost).
Na konci roku 2013 byla publikována ACR ve spolupráci s EULAR nová klasifikační kritéria pro SSc, která mají vyšší senzitivitu. Zachycují i časné a limitované případy sklerodermie, reflektují stupeň poznání onemocnění. Klasifikační kritéria mají být používána pro potřeby studií, diagnostická kritéria v klinické praxi jsou širší.
Kritéria jsou bodově ohodnocena. Pro diagnózu stačí první kritérium s 9 body. Pokud není splněno, použijí se další kritéria s maximální hodnotou 19 bodů.
Tabulka 1
B2. Epidemiologické charakteristiky onemocnění
Výskyt:
Incidence se udává cca 20 případů onemocnění na milion obyvatel. Prevalence se udává od 266 případů na milion obyvatel (Spojené státy) po 38 případů na milion obyvatel (Japonsko). V Evropě se prevalence udává 50–100 případů na milion obyvatel. Ženy jsou postiženy výrazně častěji (poměr F/M 4 : 1). Onemocnění se nejčastěji objevuje ve středním věku, není ale výjimkou počátek u mladých žen po pubertě.
B3. Kvalifikační předpoklady
U SSc je nutná multioborová spolupráce.
Instituce:
Ambulance specialisty, interní či dermatologické oddělení nemocnice vyššího typu, s dostupným vyšetřovacím zázemím.
Odborný personál:
Specialista revmatolog, dermatolog se zaměřením na onemocnění pojiva a podávání imunosupresivní léčby. Spolupráce s pneumologem, nefrologem, kardiologem, gastroenterologem a dalšími specialisty (rehabilitační lékař, oftalmolog, stomatolog, nutriční specialista aj.).
Odborná sestra, rehabilitační sestra.
Technické předpoklady:
Běžně vybavená ambulance s možností odběrů krve, v nemocnici stacionář nebo lůžkové oddělení (infuzní terapie). Komplement laboratorních a zobrazovacích metod.
Návaznost na rehabilitační a lázeňskou péči.
Jiné předpoklady:
Nejsou.
C. Proces péče
(Viz vývojový diagram 1)
C1. Vstupní podmínky procesu péče
Etiologie:
Etiologie systémové sklerodemie není známa. Genetické faktory nejsou známy, dědičná závislost existuje, je ale velmi nízká (do 1 %). Průběh se liší mezi jednotlivými etnickými skupinami. Nejzávažněji probíhá onemocnění u indiánské a černošské populace, příznivý průběh je popisován u Asiatů.
Mezi popsané spouštěče sklerodermie patří chemické látky jako vinylchlorid, trichloretylén, epoxidové pryskyřice, aminobenzen, z léků např. bleomycin, pentazocin, dále křemičitý prach a ozáření.
Uvažuje se i o možné indukci virovými onemocněními (parvoviry).
Anamnéza – klinický obraz:
Sklerodermie systémová difuzní
Postižení kůže:
- -
zatuhnutí a ztluštění difuzní nebo v plochách, kůže je lesklá, někdy barvy slonoviny, není možné vytvořit kožní řasu,
- -
v obličeji mikrostomie, retrakce kůže kolem očí a na nose,
- -
posuny pigmentu – hyperpigmentace, hypopigmentace,
- -
teleangiektázie – plošné, především v obličeji,
- -
sklerodaktylie – zatuhnutí kůže na prstech s kontrakturami, zpočátku někdy otok,
- -
kalcifikace – nad klouby – lokty, kolena, prsty, v okolí ran,
- -
trofické ulcerace na akrech (kombinovaná etiologie),
- -
úbytek ochlupení,
- -
snížení pocení.
Postižení cév:
- vasoneuróza,
- Raynadův fenomén,
- trofické ulcerace na akrech – digitální ulcerace,
- ischemická gangréna.
Postižení kardiovaskulární:
- -
perikardiální výpotky,
- -
vasospasmy a ateroskleróza koronárních tepen,
- -
cor pulmonale,
- -
arytmie, A-V blok,
- -
fibrotizující kardiomyopatie.
Postižení GIT:
- -
poruchy motility esofágu – inkompetence svěračů vedoucí k poruchám polykání,
- -
esofagitis, reflux,
- -
striktury esofágu,
- -
gastroparéza, pseudoobstrukce střev, obstipace, anální inkontinence,
- -
divertikulóza, vzácněji i striktury střev,
- -
malabsorpce,
- -
vzácně primární biliární cirhóza.
Postižení plic:
- -
bilaterální basilární plicní fibróza na podkladě fibrotizující alveolitidy a intersticiální septální fibrózy,
- -
plicní hypertenze.
Postižení ledvin:
- -
renální krize (hypertenze, oligurie, edém, dyspnea, vysoké hladiny kreatininu) vedoucí k selhání ledvin.
Muskuloskeletální systém:
- -
artralgie, ranní ztuhlost,
- -
erozivní artropatie u 20–30 %,
- -
drásoty šlach (zápěstí, kotníky, kolena),
- -
fasciitidy,
- -
myositidy,
- -
flekční kontraktury,
- -
akroosteolýza.
Neurologické postižení:
- syndrom karpálního tunelu.
Další:
- thyreopatie,
- xerostomie,
- xeroftalmie,
- erektilní dysfunkce.
Sklerodermie systémová limitovaná (dříve CREST syndrom)
Typický je soubor příznaků:
- kalcinóza,
- Raynadův fenomén,
- poruchy motility esofágu,
- sklerodermie,
- teleangiektázie.
Diferenciální diagnóza:
Lokalizovaná sklerodermie (především pansklerotická morfea), smíšené onemocnění pojiva, porfyrie, skleredém, skleromyxedém, lupus erythematosus, thyreopatie, amyloidóza, chronické onemocnění GVHD (graft versus host disease), paraneoplastická pseudosklerodermie, Schulmanova fasciitis, progerie aj.
Vstupní kritéria pacienta:
Pacient s klinickými známkami sklerodermie.
C2. Vlastní proces péče
Základní a doplňkové vyšetření:
Vyšetření kůže – klinické a palpační.
Doplňkové vyšetření durometrem, elastometrem, ultrazvukem, hodnocení modifikovaného Rodnanova skóre (MRSS) (kožní povrch je rozdělen na 17 oblastí – prsty, ruce předloktí atd., stupeň zatuhnutí je hodnocen palpací, maximální skóre 51).
Biopsie kůže – základní histologie (rozšířená dermis se ztluštělými snopci kolagenu, ztluštění stěny cév a zúžení jejich lumen, zánětlivý infiltrát s lymfocyty, histiocyty, plasmocyty, zmnožené mastocyty a fibroblasty, atrofie adnex); doplňkově imunofluorescenční vyšetření.
Vyšetření plic:
- poslech,
- rentgenové vyšetření (rtg),
- funkční vyšetření – DLCO, FVC, TLC,
- HRCT plic,
- doplňkové – plicní biopsie, bronchoskopie s bronchoalveolární laváží.
Vyšetření jícnu (a žaludku):
- jícnová manometrie,
- rtg polykacího aktu,
- PH metrie,
- esofagogastroskopie.
Kardiovaskulární systém:
- -
elektrokardiogram, Holterovo monitorování,
- -
rtg v rámci rtg plic,
- -
echokardiografie (systolický tlak v plicní arterii vyšší než 35mm Hg značí plicní hypertenzi),
- -
pravostranná srdeční katetrizace.
Revmatologické vyšetření:
- klinické a palpační,
- doplňkové – rtg kloubů a kalcifikací.
Nefrologické vyšetření:
- moč chemicky + sediment,
- mikroalbuminurie, odpad bílkoviny za 24 hodin,
- vyšetření renálních funkcí – kreatinová clearance,
- monitorace krevního tlaku – pravidelně.
Cévní vyšetření:
- kapilaroskopie proximálního nehtového valu (úbytek kapilárních kliček, dilatované kličky).
Další vyšetření:
- ultrazvuk břišních orgánů, gynekologické a urologické vyšetření.
Vyšetření krve:
- KO +…