Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 776

 Nahoru[První domněnka otcovství]

Zákonodárce ve vztahu k právní úpravě určování rodičovství setrval na tradici (čímž nemá být vyslovena kritika) vycházející z římskoprávní zásady mater semper certa est, pater numquam.

Zatímco rodičovství matky je určováno s jistotou (srov. dikci § 775, podle něhož je matkou dítěte žena, která dítě porodila), rodičovství otce je určováno na základě pravděpodobnosti, a to pomocí vyvratitelných domněnek.

Tradičně a patrně též vzhledem k tomu, že NOZ ideově vychází z preference (preference ve smyslu takového uspořádání, které lze nejspíše uvítat z hlediska zájmů především nezletilých dětí, v žádném případě tím nemáme na mysli preferenci z hlediska nerovného zacházení rodiny založené manželstvím rodičů dětí v porovnání s jinými formami uspořádání) rodiny založené manželstvím, jako první zákon upravuje první domněnku otcovství svědčící manželovi matky dítěte.

Určení rodičovství, vznik statusového vztahu mezi rodiči a dítětem, determinuje vznik a trvání dalších navazujících povinností a práv mezi rodiči a dětmi (rodičovskou odpovědnost, jméno a příjmení dítěte, vyživovací povinnost, srov. § 855 a násl.).

Vzhledem k tomu, že se jedná o úpravu statusových otázek, je právní úprava kogentní a nepřipadá v úvahu odlišné smluvní ujednání (srov. § 1 odst. 2).

Manžel matky

Jako první stanoví zákonodárce domněnku otcovství manžela matky dítěte. Vychází z předpokladu o přirozeném běhu věcí, kdy lze dovozovat, že rodiči dítěte, které se narodí v manželství, jsou manželé.

Též lze vycházet ze samotného účelu manželství, tj. mj. založení rodiny, řádné výchovy dětí (srov. § 655 věta druhá), a z povinnosti manželů vzájemné úcty, věrnosti, vzájemného respektování důstojnosti druhého manžela, udržování rodinného společenství a zdravého rodinného prostředí (srov. § 687 odst. 2).

Otcovství manžela matky dítěte je určeno ex lege okamžikem narození dítěte (tímto okamžikem je současně určeno mateřství dítěte podle § 775), není k němu nutné žádné další právní jednání či jakákoliv aktivita matky ani otce dítěte. Následný zápis otce do matriční knihy má pouze deklaratorní charakter.

Z hlediska konstrukce první domněnky je zcela bezvýznamné, zda manžel matky věděl o tom, že manželka očekává narození dítěte, zda věděl o narození dítěte, případně zda je jeho otcovství fakticky vyloučené (např. s ohledem na dlouhodobý pobyt mimo domov apod.).

Podstatná je pouze okolnost, že se jedná o manžela matky dítěte a že dítě se narodilo v rozhodné době (k tomu srov. níže). Neodpovídá-li první domněnkou určené otcovství biologické realitě, lze otcovství manžela matky popřít postupem podle § 785 a násl.

Z hlediska aplikace první domněnky otcovství je nerozhodné též to, zda dítě bylo počato přirozeně či tzv. umělým oplodněním. Domněnka se uplatní v obou případech. Otázka souhlasu manžela s umělým oplodněním je významná pouze z hlediska případného popírání otcovství (srov. § 787), nikoliv však z hlediska určování otcovství první domněnkou.

Otcovství manžela první domněnkou je založeno též tehdy, je-li manželství prohlášeno za neplatné (srov. § 776 odst. 1; nikoliv však v případě zdánlivého manželství podle § 677, které tytéž následky nemá).

Lze považovat za určitou disproporci konstrukci první a druhé domněnky otcovství, kdy podle druhé domněnky (souhlasným prohlášením rodičů podle § 779) lze otcovství určit již před narozením dítěte, zatímco podle první domněnky je otcovství muže určeno okamžikem porodu dítěte (odvíjí se totiž od mateřství, a to podle doslovného znění zákona je určeno porodem, srov. § 775).

Tato skutečnost nicméně nebude mít pro praxi zřejmě význam. Určení otcovství druhou domněnkou před narozením dítěte může být významné, jestliže se otec dítěte nedožije dne narození dítěte (jestliže již bylo otcovství určeno druhou domněnkou, není již nutné jej určovat rozhodnutím soudu podle § 783). Případná smrt otce zde nemá vliv na vznik statusového vztahu, což se promítne například v otázce určování příjmení dítěte (§ 862 odst. 1), v otázce dědění, kdy dítě je v první třídě dědiců (§ 1635) aj.

Jestliže má být otcovství určeno první domněnkou a manžel matky zemře dříve, než se dítě narodí, i přesto je jeho otcovství první domněnkou určeno za předpokladu, že se dítě narodí v tzv. ochranné době (k tomu srov. níže).

Vztah první a ostatních domněnek otcovství

Jestliže jsou splněny předpoklady pro první domněnku otcovství (tj. matka dítěte je provdána, resp. dítě se narodilo v tzv. ochranné době, k tomu srov. níže), nelze otcovství k dítěti určit jinou domněnkou (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 10. 1965, sp. zn. 5 Cz 81/65, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod publ. č. 71/1965).

Pokud otcovství podle první domněnky neodpovídá biologickému otcovství, je třeba nejprve popřít otcovství muže, jemuž svědčí první domněnka (srov. § 785 a násl.), teprve následně by bylo lze určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů či rozhodnutím soudu. Zjednodušený postup, který je novinkou v nové právní úpravě, je upraven v § 777.

Doba, v níž se uplatní první domněnka otcovství

Otcovství manžela matky je určeno k dítěti, které se narodilo v době od vzniku (uzavření) manželství do uplynutí třístého dne:

−po zániku manželství,

−po prohlášení manželství za neplatné,

−po prohlášení manžela za nezvěstného.

Manželství vzniká podle § 656 odst. 1 svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství, že spolu vstupují do manželství. Narodí-li se tedy dítě poté, co muž a žena učiní toto prohlášení, použije se první domněnka otcovství (naopak není z tohoto hlediska rozhodný případný následný zápis manželství do matriční knihy).

Druhým hraničním bodem pro určování první domněnky otcovství z hlediska času je uplynutí třístého dne od zániku manželství (tj. smrtí manžela, rozvodem manželství podle § 755 a násl., případně změnou pohlaví podle § 29 odst. 2), od prohlášení manželství za neplatné či od prohlášení manžela za nezvěstného.

V případě zániku manželství smrtí manžela počíná doba plynout ode dne následujícího po smrti manžela (okamžikem smrti zaniká manželství). Zvláštní situací je prohlášení manžela za mrtvého, kdy manželství zaniká dnem, který se pokládá za den jeho smrti (srov. § 71 odst. 2), a od tohoto dne (nikoliv ode dne právní moci rozsudku, jímž byl manžel prohlášen za mrtvého) začíná plynout ochranná doba.

V případě zániku manželství změnou pohlaví doba začíná plynout ode dne následujícího po změně pohlaví (zákon v § 29 odst. 1 stanoví vyvratitelnou domněnku, že ke změně pohlaví došlo dne, který je uveden v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb podle § 23 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách). Mělo by se však jednat o naprosto výjimečné případy, neboť podle § 21 odst. 2 písm. b) ZSZS lze změnu pohlaví provést pouze na pacientovi, který prokáže, že neuzavřel manželství nebo že jeho manželství zaniklo. Ustanovení § 29 odst. 2 stanovící zánik manželství změnou pohlaví (což může mít z hlediska komentovaného ustanovení vliv na případné určení otcovství) pak podle důvodové zprávy¹ má být použito tehdy, pokud je změna pohlaví provedena navzdory omezení v § 21 odst. 2 písm. b) ZSZS.

V případě zániku manželství rozvodem, v případě prohlášení manželství za neplatné i v případě prohlášení manžela za nezvěstného počíná doba tři sta dnů plynout ode dne následujícího po právní moci rozsudku.

Vzhledem k tomu, že NOZ rozlišuje mezi lhůtou a dobou, přičemž v § 776 používá pojem doba, neuplatní se podle našeho názoru pravidla pro lhůty počítané podle § 607 vztahující se podle jeho znění pouze na lhůty, tedy neplatí, že připadne-li třístý den na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní dne nejblíže následující.

Otcovství dítěte znovu provdané ženy

Jestliže dojde ke konkurenci, tedy kdyby otcovství podle první domněnky mohlo svědčit dvěma mužům (dítě se narodilo dříve než tři sta dní po zániku manželství, po jeho prohlášení za neplatné či po prohlášení manžela za nezvěstného a současně v době, kdy je matka znovu provdána, a otcovství podle první domněnky svědčí též pozdějšímu manželovi), favorizuje zákonodárce otcovství pozdějšího manžela, neboť u něj na základě obecné lidské zkušenosti lze předpokládat vyšší pravděpodobnost souladu biologického a právního otcovství.

Zákon neuvádí výslovně následky popření otcovství v pořadí druhého manžela. Vzhledem k tomu, že v § 788 zakládá novou popěrnou lhůtu prvnímu manželovi pro tento případ, dovozujeme, že pokud dojde k popření otcovství v pořadí druhého manžela, automaticky (bez dalšího) se uplatní první domněnka otcovství ve vztahu k dřívějšímu manželovi. Dřívějšímu manželovi pak popěrná lhůta začíná plynout od chvíle, kdy se dozvěděl o rozhodnutí o popření otcovství v pořadí druhého manžela.

Judikatura

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. října 1965, sp. zn. 5 Cz 81/65, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod publ. č. 71/1965

Právní stav založený…