Nález 102/2005 SbNU, sv.37, K povinnosti Nejvyššího soudu při projednávání trestního dovoláníK přípustnosti ústavní stížnosti proti rozhodnutí odvolacího soudu, nebylo-li ústavní stížností napadeno rozhodnutí dovolacího soudu
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 102
II. ÚS 205/03
K povinnosti Nejvyššího soudu při projednávání trestního dovolání
K přípustnosti ústavní stížnosti proti rozhodnutí odvolacího soudu, nebylo-li ústavní stížností napadeno rozhodnutí dovolacího soudu
Pro posouzení toho, že projednání dovolání a náprava zjištěné vady by nemohly zásadně ovlivnit postavení obviněného v trestním řízení ve smyslu ustanovení § 265i odst. 1 trestního řádu, nestačí pouhé mechanické posouzení trestní sazby, v jejímž rámci by byl ukládán nový trest. Z hlediska respektování práva na spravedlivý proces musí být takový závěr transparentně a přesvědčivě odůvodněn.
Sama okolnost, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení vesmyslu ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, na rozdíl od jiných dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 trestního řádu, v zásadě vylučuje možnost, že by projednávání dovolání nemohlo zásadně ovlivnit postavení obviněného, jak má na mysli ustanovení § 265i odst. 1 písm. f) trestního řádu, neboť nesprávná aplikace kogentní normy je svévolí, která vždy znamená zásah do práv na spravedlivý proces.
Trestní řízení vedené před obecnými soudy je třeba posuzovat jako nedílný celek, a lze proto zrušit pro nesprávné posouzení skutku rozsudek odvolacího soudu, i když ústavní stížností není napadeno rozhodnutí soudu dovolacího.
Nález
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké - ze dne 11. května 2005 sp. zn. II. ÚS 205/03 ve věci ústavní stížnosti J. S. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 9. 2002 sp. zn. 2 To 147/02, jímž byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání trestných činů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 a odst. 2 písm. a) trestního zákona, trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176 odst. 1 trestního zákona a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. b) trestního zákona.
Výrok
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 9. 2002 sp. zn. 2 To 147/02 se zrušuje.
Odůvodnění
Včas podanou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, napadl stěžovatel v záhlaví uvedené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze.
Stěžovatel tvrdí, že obecné soudy v řízení postupovaly v rozporu s ustanoveními § 2 odst. 5, 6 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a § 187 zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, čímž došlok porušení čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Navrhl, aby Ústavní soud svým nálezem napadené rozhodnutí zrušil.
Ústavní soud si k projednání a rozhodnutí věci vyžádal spis Městského soudu v Praze sp. zn. 49 T 2/2002, z něhož zjistil následující:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 5. 2002…
