Nález 137/2000 SbNU, sv.19, K povinnosti platit soudní poplatek ve správním soudnictví
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 19, nález č. 137
II. ÚS 177/2000
K povinnosti platit soudní poplatek ve správním soudnictví
Možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod musí být zejména v případě správního soudnictví plně respektována tím, že podle § 49 odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu je nutné zaslat písemnou výzvu k zaplacení soudního poplatku nejen právnímu zástupci, ale i účastníkovi řízení samotnému, neboť on je tou osobou, která má podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 49 odst. 1 občanského soudního řádu něco vykonat.
Nález
Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 27. září 2000 sp. zn. II. ÚS 177/2000 ve věci ústavní stížnosti V. R. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 8. 2. 2000 sp. zn. 16 Ca 30/2000, kterým bylo z důvodu nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě zastaveno řízení o žalobě na přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem z 23. 11. 1999 č. j. 6323/120/99, jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Bílině ve věci daně z příjmu fyzických osob.
I. Výrok
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 2. 2000 č. j. 16 Ca 30/2000-25 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Ve včas podané ústavní stížnosti napadá stěžovatel usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 2. 2000 č. j. 16 Ca 30/2000-25, kterým bylo z důvodu nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě zastaveno řízení o žalobě na přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 23. 11. 1999 č. j. 6323/120/99, jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Bílině ve věci daně z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 1996.
V odůvodnění svého návrhu stěžovatel uvádí, že dne 31. 1. 2000 obdržel jeho právní zástupce výzvu soudu ze dne 26. 1. 2000 k zaplacení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Tuto výzvu zaslal právní zástupce stěžovateli ještě téhož dne, tj. 31. 1. 2000. S ohledem na nepřítomnost navrhovatele v místě bydliště z důvodu pracovního zaneprázdnění převzal stěžovatel doporučenou zásilku s výzvou až koncem týdne, a to od své sousedky, které byla doporučená zásilka poštovní doručovatelkou předána. K zaplacení soudního poplatku proto došlo až po stanovené lhůtě, tj. 8. 2. 2000. Téhož dne krajský soud usnesením rozhodl o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku.
Navrhovatel zdůrazňuje, že řízení upravené v části páté občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nazvané správní soudnictví, je až na výjimky tam uvedené řízením jednoinstančním, což znamená nemožnost podání opravného prostředku proti rozhodnutí soudu, který rozhodoval ve správním soudnictví. Z tohoto důvodu spatřuje navrhovatel v uvedeném postupu krajského soudu porušení čl. 36 odst.1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).
Označený soud dále podle názoru navrhovatele nerespektoval rovněž § 49 odst. 1 větu druhou o. s. ř., která upravuje doručování, ukládá-li se povinnost něco vykonat přímo…
