Nález 156/2000 SbNU, sv.20, K povinnosti orgánů obcí vystupujících jako správní orgány (v přenesené působnosti) postupovat podle § 20 správního řáduK uplatnění nároku u nepříslušného správního orgánu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 20, nález č. 156

I. ÚS 324/99

K povinnosti orgánů obcí vystupujících jako správní orgány (v přenesené působnosti) postupovat podle § 20 správního řádu
K uplatnění nároku u nepříslušného správního orgánu

Ústavní soud ve své judikatuře připouští, že interpretace právních předpisů obecnými soudy, která se opticky jeví jako interpretace na první pohled zákonná, může být v některých případech natolik extrémní, že vybočí z mezí ústavnosti. Tak tomu bude zejména tehdy, jestliže bude např. výklad předpisu natolik extenzivní, že zasáhne do některého ústavně garantovaného základního práva, a tím poruší čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, který ukládá orgánům aplikujícím právo šetřit podstatu a smysl základních práv [srov. sp. zn. IV. ÚS 188/94 (I. ÚS 12/95) In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 3. Vydání 1. Praha, C. H. Beck 1995, str. 284].

Jestliže § 1 odst. 3 správního řádu uvádí, že pokud se dále hovoří (roz. ve správním řádu) o správních orgánech, rozumějí se tím orgány uvedené v odstavcích 1 a 2, znamená to, že jde také o orgány obce při rozhodování v oblasti přenesené působnosti. Orgány obcí tedy - obecně vzato - sice nejsou orgány státní správy [a ani právní úprava (čl. 99 Ústavy České republiky, zákon o obcích a jednotlivé speciální zákony upravující přenesenou působnost obcí) je tak nevymezuje], leč v uvedených souvislostech jako správní orgány nepochybně fungují a je třeba je za ně považovat.

Správní orgán měl s ohledem na ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 věty druhé § 3 správního řádu - podle nichž je správní orgán povinen mimo jiné chránit práva a zájmy občanů (fyzických osob) a také jim poskytovat pomoc a poučení, aby pro neznalost právních předpisů neutrpěli v řízení újmu - postupovat v souladu s § 20 správního řádu a jako věcně nepříslušný správní orgán navrhovatelovo podání neprodleně postoupit příslušnému pozemkovému úřadu a navrhovatele o tom uvědomit. Pokud tak městský úřad nepostupoval a navrhovatelem učiněné podání příslušnému pozemkovému úřadu postoupil až po uplynutí zákonem stanovené lhůty k uplatnění nároku, bylo by - podle názoru Ústavního soudu - v rozporu se zásadami správního řízení vykládat tento postup správního orgánu v neprospěch a k tíži stěžovatele. Ostatně Ústavní soud již judikoval (srov. sp. zn. IV. ÚS 30/97 In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 11. Vydání 1. Praha, C. H. Beck 1999, str. 139 a násl.), že by bylo v rozporu s principy právního státu založeného na úctě k právům (čl. 1 Ústavy České republiky) přičítat k tíži a v neprospěch oprávněné osoby fakt, že k postoupení včas uplatněného restitučního nároku podle zákona o půdě došlo ze strany věcně a místně nepříslušného správního orgánu příslušnému po uplynutí zákonem stanovené lhůty k uplatnění nároku.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 31. října 2000 sp. zn. I. ÚS 324/99 ve věci ústavní stížnosti S. H. proti rozhodnutí Okresního úřadu v Havlíčkově Brodě, okresního…