Nález 166/2004 SbNU, sv.35, K nařízení výkonu ochranného léčení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 35, nález č. 166

IV. ÚS 502/02

K nařízení výkonu ochranného léčení

Ochranné léčení v ústavní formě je mimořádně závažným omezením osobní svobody léčeného, které někdy může znamenat větší újmu než nepodmíněný trest odnětí svobody, a to zejména díky neurčitosti svého trvání. Proto je třeba zjišťovat zákonné podmínky pro uložení ochranného léčení v ústavní formě s mimořádnou pečlivostí. Jelikož právě hrozba nebezpečí ze strany pachatele je hlavní skutečností, která tento závažný zásah do jeho základních práv opravňuje, je zřejmé, že mezi těmito dvěma zájmy musí existovat určitá proporcionalita; tedy čím vyšší nebezpečí ze strany nepříčetné osoby hrozí, tím vyšší je možnost omezení její osobní svobody.

Přestože intenzita ochranného léčení není prvořadě určena stupněm nebezpečnosti činu jinak trestného pro společnost, nýbrž potřebou léčby, jistá závislost mezi spáchaným činem a intenzitou ochranného léčení je žádoucí. Např. uložení ochranného léčení v ústavní formě je namístě zejména v těch případech, kdy nepříčetná osoba spáchá čin jinak trestný, za který by v případě její trestní odpovědnosti bylo zřejmě nutno uložit nepodmíněný trest odnětí svobody. Naopak u nepříčetné osoby, která spáchala čin jinak trestný, který by v případě její trestní odpovědnosti byl zřejmě posouzen jako trestný čin, jehož typová i konkrétní nebezpečnost pro společnost je nižší, a bylo by tedy namístě uložení alternativního trestu nespojeného s přímým omezením na svobodě, je možno uložit ochranné léčení v ústavní formě spíše ve výjimečných případech, které jsou odůvodněny konkrétními skutkovými okolnostmi.

Obecné soudy se nevyrovnaly s otázkou, zda nebezpečí, které ze strany stěžovatele v případě jeho pobytu na svobodě hrozí, je natolik závažné, že uložení ochranného léčení v ústavní formě je v jeho případě nezbytné.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu* složeného z předsedy senátu JUDr. Jana Musila a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy - ze dne 3. listopadu 2004 sp. zn. IV. ÚS 502/02 ve věci ústavní stížnosti MUDr. D. N. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 11. 4. 2002 sp. zn. 6 To 107/2002 ve spojení s usnesením Okresního soudu v Blansku z 10. 1. 2002 sp. zn. Nt 605/2000, jímž bylo stěžovateli změněno dříve uložené ochranné psychiatrické léčení v ambulantní formě na ochranné psychiatrické léčení v ústavní formě.