Nález 166/2005 SbNU, sv.38, K promlčení výkonu trestu
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 38, nález č. 166
IV. ÚS 144/05
K promlčení výkonu trestu
Prevenci i represi je třeba chápat v každém individuálním případě vyváženě, neboť jenom potom individuální prevence působí jako prostředek prevence generální. Je zcela nepřípustné a v rozporu s principy právního státu, aby orgány Policie České republiky, mezi jejichž primární úkoly patří ochrana společnosti před pachateli trestných činů, nebyly schopny v průběhu jedenácti let dodat odsouzeného k výkonu trestu, pokud se tento vyskytuje na území České republiky. Elementární povinností policie (jako součásti výkonné složky státní moci) je konat takovým způsobem a v takové intenzitě, aby její činnost byla efektivní. Pouze efektivní ochranou občanů je možné docílit jejich důvěry v právní stát a další demokratické právní instituce. V opačném případě je ochrana občanů pouze formální, čímž dochází k oslabování autority státu jako takového.
Nález
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného - ze dne 29. srpna 2005 sp. zn. IV. ÚS 144/05 ve znění opravného usnesení ze dne 29. září 2005 ve věci ústavní stížnosti L. B. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. února 2005 sp. zn. 23 To 1041/2004 ve spojení s usnesením Okresního soudu v Prachaticích ze dne 3. listopadu 2004 sp. zn. 4 T 107/92, jimiž nebylo vyhověno jeho návrhu na vydání rozhodnutí o promlčení výkonu trestu.
Výrok
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 2. 2005 sp. zn. 23 To 1041/2004 a usnesení Okresního soudu v Prachaticích ze dne 3. 11. 2004 sp. zn. 4 T 107/92 se zrušují.
Odůvodnění
I.
Ústavnímu soudu byla dne 15. 3. 2005 doručena ústavní stížnost L.B., jíž brojí proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále též „krajský soud“) ze dne 7. 2. 2005 sp. zn. 23 To 1041/2004 ve spojení s usnesením Okresního soudu v Prachaticích (dále též „okresní soud“) ze dne 3. 11. 2004 sp. zn. 4 T 107/92, jimiž nebylo vyhověno jeho návrhu na vydání rozhodnutí o promlčení výkonu trestu. Uvedeným postupem obecných soudů tak mělo dojít k zásahu do základních práv garantovaných čl. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 6 odst. 1 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“).
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
II.
Stěžovatel L. B. byl rozsudkem Okresního soudu v Prachaticích č.j.4 T 107/92-65 ze dne 16. 2. 1993 uznán vinným ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zák.“), k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Výkon trestu mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř let. Současně byl odsouzen i k náhradě způsobené škody. Následným rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 4 To…
