Nález 177/2006 SbNU, sv.43, K poučovací povinnosti obecných soudůK povinnosti soudu vypořádat se s námitkami a důkazními návrhy účastníka řízení
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 43, nález č. 177
I. ÚS 212/06
K poučovací povinnosti obecných soudů
K povinnosti soudu vypořádat se s námitkami a důkazními návrhy účastníka řízení
Ustanovení § 118a občanského soudního řádu vymezuje poučovací povinnost soudu při jednání. Smyslem tohoto ustanovení je, aby účastníkovi nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení, aniž byl poučen, že takové břemeno má, a že účastníku nelze zamítnout žalobu, protože neunesl důkazní břemeno, aniž by byl poučen, že takové břemeno má. Zákon předpokládá, že poučení bude protokolováno. Protokolace nesmí vzbuzovat pochybnosti, že se účastníkovi takového poučení dostalo, a přesto zůstal stran svých tvrzení nebo stran svých důkazních návrhů nečinný (blíže viz Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 6. vydání. Praha : C. H. Beck, 2003, s. 432 a násl.).
Nález
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů - ze dne 3. října 2006 sp. zn. I. ÚS 212/06 ve věci ústavní stížnosti T. Ď. proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 13 Co 102/2004-251 ze dne 14. 5. 2004 aproti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 31 C 208/99-226 ze dne 3.9. 2003, jimiž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti Kooperativě, a. s., o zaplacení pojistného plnění.
Výrok
Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 13 Co 102/2004-251 ze dne 14. 5. 2004 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 31 C 208/99-226 ze dne 3. 9. 2003 se zrušují.
Odůvodnění
I.
Včas podanou ústavní stížností brojí stěžovatel proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 13 Co 102/2004-251 ze dne 14. 5. 2004, jímž byl ve výroku ve věci samé a ve výroku o nákladech řízení státu potvrzen ave výroku o nákladech řízení mezi účastníky změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 31 C 208/99-226 ze dne 3. 9. 2003, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti žalované Kooperativě, a. s., ozaplacení pojistného. Napadenými rozhodnutími bylo podle názoru stěžovatele porušeno ustanovení čl. 36 Listiny základních práv asvobod (dále jen „Listina“) a ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv azákladních svobod (dále jen „Úmluva“).
Porušení práva na spravedlivý proces spatřuje stěžovatel zejména vnásledujících skutečnostech:
U ústního jednání před soudem prvního stupně dne 13. 10. 2000 navrhl k prokázání svých tvrzení důkaz výslechem svědků J. V., B. M. aK. M. Jednání bylo za tímto účelem odročeno na neurčito, avšak vprůběhu řízení byl vyslechnut pouze svědek K. M., i když na výslechu ostatních svědků stěžovatel trval. Soud prvního stupně výslech svědků neprovedl a také o těchto návrzích nerozhodl. Další zásah spatřuje stěžovatel v tom, že soud prvního stupně žalobu zamítl, aniž ho poučil o tom, že dosud nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), i když rozhodl o zamítnutí žaloby, neboť stěžovatel údajně neunesl důkazní břemeno.
Stěžovatel dodal, že v odvolání znovu navrhoval výslech mimo jiné isvědka B. M. a provedení důkazu…
