Nález 48/2002 SbNU, sv.26, K restituci pozemku se zpevněnou asfaltovou plochou
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 26, nález č. 48
IV. ÚS 42/01
K restituci pozemku se zpevněnou asfaltovou plochou
Zpevněnou asfaltovou plochu - parkoviště - nelze v restitučních věcech považovat za stavbu bránící vydání pozemku podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 17. dubna 2002 sp. zn. IV. ÚS 42/01 ve věci ústavní stížnosti V. B. a Ing. V. Š. proti rozhodnutí Okresního úřadu v Jindřichově Hradci, okresního pozemkového úřadu, ze 14. 4. 2000 č. j. Poz 1671-2000 H a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích z 1. 11. 2000 sp. zn. 10 Ca 206/2000, že stěžovatelky nejsou vlastníky pozemků.
I. Výrok
Rozhodnutí Okresního úřadu v Jindřichově Hradci, okresního pozemkového úřadu, č. j. Poz 1671-2000 H ze dne 14. 4. 2000 a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 10 Ca 206/2000-11 ze dne 1. 11. 2000 se zrušují.
II. Odůvodnění
Stěžovatelky se svou včas podanou ústavní stížností domáhají s odvoláním na porušení čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů.
Jak stěžovatelky uvádějí v ústavní stížnosti, bylo rozhodnutím Okresního úřadu v Jindřichově Hradci, okresního pozemkového úřadu, č. j. Poz 1671-2000 H ze dne 14. 4. 2000 stanoveno, že stěžovatelky nejsou vlastníky pozemků uvedených ve výroku pod body a) a b). K opravnému prostředku podanému stěžovatelkami proti výroku tohoto rozhodnutí uvedenému pod písmenem b) pak Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem č. j. 10 Ca 206/2000-11 ze dne 1. 11. 2000 napadené správní rozhodnutí potvrdil. Stěžovatelky v tomto opravném prostředku namítaly, že na pozemku označeném ve výroku pod písmenem b) jako nemovitost v k. ú. J. H., dle KN jako parcela č. 4372/2, ostatní plocha o výměře 402 m2, žádná stavba nikdy nebyla a není, a že správní orgán své rozhodnutí opřel o vyjádření stavebního úřadu, že se na pozemku nachází asfaltová plocha, kterou označil jako parkoviště, přičemž podle stavebních předpisů jsou parkoviště považována za stavby trvalé, nemovité, nikoliv drobné. Stěžovatelky se proti takovému stanovisku stavebního úřadu ohradily, neboť podle jejich názoru neodpovídá faktickému stavu, když na pozemku žádné parkoviště nebylo a není. Jde o zcela nezastavěný pozemek, kolem něhož jsou vedeny komunikace, a od areálů jednotlivých firem je oddělen dalšími pozemky. Krajský soud však ve svém rozhodnutí pokládal daná skutková zjištění za dostatečná, uvěřil správnosti názoru stavebního úřadu a napadené rozhodnutí bez jednání a bez odstranění rozporů potvrdil.
Stěžovatelky dále v ústavní stížnosti považují za neobjektivní, že v restituční věci oba orgány vzaly za rozhodující stanovisko městského úřadu, resp. stavebního odboru tohoto úřadu, když ten je orgánem města Jindřichova Hradce, které je v postavení povinné osoby k částem pozemků a v postavení účastníka řízení se zcela opačným zájmem na výsledku. Pokud správní orgán pokládal stanovisko stavebního úřadu za dostatečné, pak…
