Smlouva o dílo

15.5.2.6

Smlouva o dílo

 NahoruZákladní právní úpravy

Smlouva o dílo podle občanského zákoníku tedy sice nemusí mít písemnou formu jako podmínku platnosti, ale v některých ujednáních zákon písemnou formu předepisuje.

 NahoruCo vše je pokládáno ze zákona za dílo

Vymezení díla v občanském zákoníku, ve srovnání se zákoníkem obchodním, je stručnější, ale lze dospět k závěru, že dílo je vymezeno v podstatě stejně. Dílem tedy může být zhotovení movité i nemovité věci, ale i jakýkoli výsledek fyzické nebo duševní práce zhotovitele. Podmínkou je, že tento výsledek má materiální povahu. Smlouva o dílo například v oblasti služeb může mít i podobu ostříhání a oholení či jiných podobných úkonů. Důležité je, že zhotovitel vynakládá určitou energii, jejímž smyslem a cílem je materiální výsledek.

Dále není rozhodné, zda materiál potřebný ke zhotovení díla poskytuje objednatel nebo zhotovitel. Občanský zákoník tedy neřeší, stejně jako obchodní zákoník, mezní případ, kdy je rozhodující, zda podstatnou část pro zhotovení díla dodává objednatel nebo zhotovitel. Občanský zákoník tedy pokládá za smlouvu o dílo každé plnění, na jehož základě je vytvářena nová věc nebo nová jiná hodnota s ohledem na skutečnost, zda nepatrnou či podstatnou část materiálu či jiného spolupůsobení potřebného pro vytvoření díla dodal objednatel.

 NahoruCena jako náležitost smlouvy

Podle § 634 ObčZ platí, že není-li výše ceny sjednána smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy, je třeba poskytnout cenu přiměřenou. Cena díla tedy může být sjednána při uzavření smlouvy nebo i po dokončení díla nebo nemusí být sjednána vůbec. Občanský zákoník pamatuje na případ, kdy cena je dohodnuta podle rozpočtu. Takové případy nastávají při zhotovení stavby. Takovýto způsob určení ceny znamená, že cena nesmí být bez souhlasu objednatele zvýšena. Práce a náklady nezahrnuté do rozpočtu lze účtovat jen tehdy, jestliže je objednatel písemně schválí nebo je dodatečně písemně objedná.

Dále občanský zákoník pamatuje na možnost ceny určenou odhadem. Podle § 636 odst. 1 ObčZ v případě, kdy cenu nelze při uzavření smlouvy sjednat pevnou částkou, může se určit alespoň odhadem. Za odhad však nelze pokládat znalecký posudek, ale dohodu smluvních stran, ze které vyplývá, že tato cena není definitivní. Pokud je v průběhu provádění díla zhotovitelem zjištěno, že tuto cenu stanovenou odhadem je třeba podstatně překročit, musí na tuto skutečnost písemně objednatele upozornit a oznámit mu nově určenou cenu. V praxi se za podstatné překročení odhadnuté ceny pokládá otázka odpovídají deseti až dvaceti procentům odhadnuté ceny.

Skutečnost, že zhotovitel provádí dílo na své nebezpečí, je vyjádřena v ustanovení § 640 ObčZ, podle něhož v případě, kdy dílo bylo zmařeno náhodou před dobou splnění, ztrácí zhotovitel nárok na odměnu. Pokud ovšem zhotovitel dílo dokončí, nabídne jej objednateli k převzetí a objednatel bezdůvodně dílo převzít odmítá, uvedené ustanovení neplatí. V takovém případě totiž přechází nebezpečí škody na zhotovovaném díle automaticky na objednatele. V daném případě má zhotovitel právo na zaplacení ceny díla. Pokud zhotovitel provádí dílo, které je unikátem, dojde ke zmaření díla, dojde současně i k zániku povinnosti zhotovit dílo pro dodatečnou nemožnost plnění.

Zhotovitel však má právo na zaplacení ceny díla i tedy, kdy dílo sice nedokončil, ale v dokončení díla mu zabránily okolnosti na straně objednatele. Od ceny díla se však odečítá to, co zhotovitel ušetřil neprovedením díla, to, co vydělal jinak, nebo to, co úmyslně zameškal vydělat.

 NahoruOdstoupení od smlouvy

Pro smlouvu o dílo je typické, že podle § 642 odst. 1 ObčZ může objednatel bez jakéhokoli důvodu až do zhotovení díla odstoupit od smlouvy. Úkon objednatele však musí dojít vždy nejpozději poslední den, který předchází zhotovení díla. Pokud by odstoupení bylo pozdější, nebylo by účinné. Zde záleží ale na tom, zda zhotovitel souhlasí či nesouhlasí s tímto odstoupením.

Uvedením odstoupení se smlouva od samého počátku ruší a zhotovitel má právo, aby mu objednatel zaplatil práce již provedené, pokud ovšem výsledek práce nemůže použít jinak.. Zhotovitel má dále právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Pod tímto pojmem je si třeba představit náklady vynaložené v souvislosti s odstoupením od smlouvy, například náklady na zpětnou přepravu stavebních materiálů nezabudovaných do stavby. Tyto náklady jsou hrazeny vedle ceny.

Dále může objednatel odstoupit od smlouvy, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně za podmínky, že zhotovitel neučinil nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě.

Zde se jedná o analogii možnosti objednatele u smlouvy o dílo uzavírané podle obchodního zákoníku odstoupit od smlouvy před tím, než uplyne termín pro dokončení díla. Podle občanského zákoníku je však základní podmínkou, aby byla poskytnuta přiměřená lhůta pro dodatečné splnění povinnosti zhotovitele.

 NahoruDílem je zhotovení nové věci

V případě, kdy předmětem díla je zhotovení nové věci, řídí se právní vztahy ustanoveními § 644 až § 651 ObčZ. Pod uvedený právní režim ale nespadá například oprava nebo rekonstrukce stavby, kde nejde o zhotovení nové věci, ale o změnu stavby. Na tytéž vztahy se použijí ustanovení o smlouvě o opravě a úpravě věcí, o nichž bude pojednáno dále.

 NahoruPřechod vlastnického práva k dílu na objednatele

Existuje určitá nejednotnost názorů, zda u zhotovované stavby v případě právního režimu občanského zákoníku je či není objednatel vlastníkem zhotovované stavby. Občanský zákoník tuto otázku výslovně neupravuje, ale protože podle § 651 ObčZ zhotovitel odpovídá v případě zhotovení stavby na objednávku objednateli za poškození nebo zničení stavby až do převzetí této stavby, dovodíme, že vlastníkem zhotovované stavby je i v případě občanského zákoníku objednatel. V jiných případech, tedy u zhotovení movitých věcí je zhotovitel vlastníkem věci až do jejího předání objednateli.

 NahoruZákonná záruka z odpovědnosti za vady

U zhotovení věci na…