Účetní závěrka a související povinnosti podnikatele, nejdůležitější finanční výkazy a informace v nich obsažené

201

Účetní závěrka a související povinnosti podnikatele, nejdůležitější finanční výkazy a informace v nich obsažené

Ing. Petra Jasanská, Ing. Martin Děrgel

 NahoruÚčetní závěrka

Každý podnikatelský subjekt na území České republiky, který vede účetnictví, musí na konci roku dospět k výsledku, kterým je tzv. účetní závěrka. Jde o proces sestavování účetních výkazů, které mají zákonem předepsanou formu a dávají přehled o celkovém hospodaření firmy za dané účetní období (nejčastěji za uplynulý kalendářní rok).

Základní účetní zásady

Aby dala účetní závěrka skutečně pravdivý a úplný obraz o hospodaření firmy, musí se po celou dobu vedení účetnictví dodržovat základní účetní zásady, které jsou vymezeny v zákoně o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Základní pravidla, kterými se řídí účetní závěrka

a) Účetní závěrka je sestavována k určitému dni, tzv. rozvahový den. K tomuto dni (zpravidla je jím poslední den v kalendářním roce, 31. 12., popř. poslední den hospodářského roku) se uzavírají účetní knihy firmy a vystavují se účetní výkazy.

b) Zákon o účetnictví (č. 563/1991 Sb.) předepisuje výkazy, které musí být součástí účetní závěrky - rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v účetních výkazech. Obchodní společnosti – s výjimkou malých, mikro a některých dalších typů účetních jednotek - dále povinně sestavují také přehled o peněžních tocích (cash-flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu

c) Správné a realitě odpovídající vyhotovení.

d) Zveřejnění údajů účetní závěrky.

e) Dodržení formálních náležitostí dle zákona o účetnictví - např. na výkazech uvádět identifikaci firmy (obchodní firmou či názvem), IČ, předmět podnikání, rozvahový den apod.

Právní vymezení účetních výkazů

Právní předpisy (zákony a prováděcí vyhlášky) stanovují základní uspořádání a označování jednotlivých položek v účetních výkazech. Pokyny jsou závazné pro každou účetní jednotku, tedy pro každou firmu či podnikatele. Nicméně pro určité typy účetních jednotek případně platí dílčí odlišná pravidla. Například malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, nebo že účtující fyzické osoby (bez povinného auditu) mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu apod. Zajišťují, že bez dlouhého zkoumání je možná rychlá orientace v základních informacích o hospodaření a financování firmy.

Audit

Některé účetní jednotky musí nechat svou účetní závěrku prověřit auditorem. Povinný audit je uložen všem velkým a středním účetním jednotkám. Z malých účetních jednotek se tato povinnost týká akciových společností a tzv. svěřenských fondů, které dosáhly alespoň jedno ze tří kritérií: aktiva 40 milionů Kč, roční čistý obrat 80 milionů Kč a průměrný počet zaměstnanců 50. Ostatní malé účetní jednotky mají audit povinný, pokud dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií: aktiva 40 milionů Kč, roční čistý obrat 80 milionů Kč a průměrný počet zaměstnanců 50. Samotný audit znamená, že je nezávislou účetní autoritou odborně prověřeno vedení jednotlivých účtů, firemních knih i další účetní evidence, a to za sjednanou úplatu. O provedení auditu je auditorem vypracována tzv. zpráva auditora, která obsahuje jeho názor na kvalitu provedené účetní závěrky (výrok auditora).

Výroční zpráva

Účetní jednotky mající povinnost ověření účetní závěrky auditorem dále také zhotovují a zveřejňují výroční zprávu, která má za úkol podrobněji informovat majitele a externí uživatele (např. investory, finanční instituce) o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. I výroční zpráva podléhá auditu.

 NahoruÚčetní výkazy

Obecně jsou účetními výkazy míněny souhrnné přehledy, které jsou výstupem z účetnictví a poskytují informace o hospodářských poměrech firmy.

Obecně lze rozlišit:

a) finanční účetní výkazy - sem patří výkazy sestavované v rámci účetní závěrky, které mají zákonem danou závaznou podobu,

b) vnitropodnikové účetní výkazy - sestavují se na základě požadavků uživatelů ve firmě, nemají zákonem danou strukturu.

Rozvaha (bilance aktiv a pasiv) je účetním výkazem, který vypovídá o stavu majetku podniku a zdrojích jeho krytí (financování) k určitému dni v roce, tzv. rozvahovému dni.

Informace v rozvaze vypovídají o:

• stavu majetku podniku - druh a ocenění majetku, míra opotřebení, rozložení majetku,

• zdrojích financování - poměr mezi vlastními a cizími zdroji, struktura zdrojů financování podniku,

• finančních poměrech v podniku - informace o výsledku hospodaření podniku (zisk / ztráta) a jeho následném rozdělení

Význam a struktura jednotlivých položek rozvahy

A) aktiva - všechny ekonomické zdroje podniku,

Základním kritériem pro jejich hodnocení je schopnost přinášet podniku ekonomický výnos. Druhým neméně významným kritériem je jejich likvidita, tedy schopnost přeměnit se na hotové peníze.

Likvidita aktiv:

• velmi likvidní aktiva - hotové peníze na bankovních účtech, jejich proměna je téměř okamžitá,

• aktiva s nízkou likviditou - garáže, které podnik vlastní a využívá ke svému podnikání, jejich přeměna na hotové peníze znamená prodat je, což vyžaduje poměrně dost času.

• Stálá aktiva

Stálá aktiva jsou vlastně dlouhodobým majetkem společnosti. Jeho dlouhodobost je měřena dobou přeměny na hotové peněžní prostředky, která je delší než 1 rok. Dalším významným znakem je postupná spotřeba majetku.

Mezi stálá aktiva patří:

• dlouhodobý nehmotný majetek (licence, patenty, ochranné známky, software apod.)

• dlouhodobý hmotný majetek (budovy, pozemky apod.)

• dlouhodobý finanční majetek (finanční investice, které nejsou určeny pro hospodářskou činnost podniku, ale přinášejí určitý výnos)

• Oběžná aktiva

Oběžná aktiva jsou ta část majetku, která se spotřebovává za dobu kratší než jeden rok, tvoří je především peněžní prostředky, pohledávky, zásoby materiálu a výrobků.

• Ostatní aktiva

Ostatní aktiva jsou poslední položkou, která se také označuje jako časové rozlišení - např. předem placený nájem, příjmy, které předpokládáme v příštím období za práci, která je již provedena, ale nevyúčtovaná apod.

B) pasiva

• zdroje financování podniku

• základem pro jejich rozlišování je, kdo je jejich vlastníkem - společnost (vlastní), další subjekt např. banka (cizí)

• Vlastní kapitál

Zdroje financování, jejich vlastníkem je firma označujeme jako vlastní kapitál. Patří zde především základní kapitál společnosti (např. vklady společníků), kapitálové fondy, fondy ze zisku a také výsledky hospodaření z let minulých i z běžného účetního období

• Cizí kapitál

Cizí kapitál jsou vlastně dluhy firmy, které musí být v budoucnosti splaceny. Za možnost jejich využívání musí společnost zaplatit určitou cenu, zpravidla se jedná o úroky, popř.…