4.2
Vzdání se práva na informace o zdravotním stavu a informovaný souhlas
JUDr. Magda Vavrušková, JUDr. Jakub Vozáb, Ph.D., Vozáb & Co. Law Offices s.r.o.
Ještě než lékař pacientovi sdělí konkrétní informace o jeho zdravotním stavu, měl by jej poučit o tom, že má možnost vzdát se práva na podání informace o svém zdravotním stavu. Informovanost pacienta ohledně jeho zdravotního stavu je totiž ve většině případů jeho právem, a nikoliv povinností. Podle čl. 10 odst. 2 Úmluvy o biomedicíně je přání pacienta nebýt informován potřeba respektovat, přičemž toto právo pacienta může omezit jen zákon.
NahoruFikce informovaného souhlasu
Protože pod legislativní zkratku „informace o zdravotním stavu” ZZS zahrnuje i informace o navrženém léčebném postupu včetně všech jeho složek (účel, důsledky, rizika alternativy atd., viz bod 4.1.2 výše), vzdání se tohoto práva pacientem má za důsledek, že pacient ponechává lékaři zcela volnou ruku při výběru způsobu léčby a jednotlivých zdravotních služeb poskytovaných v jejím rámci.
Proto je potřeba, aby informující zdravotník toto pacientovi důkladně vysvětlil a zejména zdůraznil to, že léčebné zákroky budou nadále prováděny bez toho, že by k nim pacient dával informovaný souhlas, a aby se informující zdravotník ujistil, že pacient této informaci skutečně porozuměl. Následně činí lékař rozhodování o nejvhodnějším postupu za pacienta při objektivním uvážení všech okolností, které jsou mu ohledně tohoto konkrétního pacienta známy.
Zdravotní služby jsou tak pacientovi poskytovány nikoliv na základě informovaného souhlasu, ale na základě jeho fikce, neboť podle ZZS se souhlas pokládá za informovaný též v případě, že se pacient podání informace o svém zdravotním stavu vzdal.
NahoruPříklad z praxe
Možnosti využití tohoto institutu lze nejlépe ilustrovat na jednom příkladu z praxe. Starší žena byla přijata na kliniku k plánované hysterektomii. Během přípravy k operaci s ní sestra probírala nejrůznější provozní záležitosti a praktické úkony týkající se hospitalizace. Pacientka potvrdila, že všemu rozumí, a její jediná otázka byla, kdy operace skončí, aby mohla informovat manžela, který ji měl vyzvednout. Sestra upozornila pacientku, že daný zákrok není až tak jednoduchý, že dostane celkovou narkózu a že nemůže být propuštěna okamžitě po operaci.
Protože pacientka byla touto informací evidentně zaskočena, sestra se dále zeptala, zda byla dostatečně poučena o operaci svojí ošetřující lékařkou a zda si je jistá, že všemu porozuměla. Okamžitá odpověď byla: „Ano, jistěže, paní doktorka mi vše vysvětlila, na tuto operaci jdu už přece podruhé.” Poněvadž se jednalo o zkušenou sestru, dále s pacientkou nehovořila a přivolala lékaře, který měl provést operaci.
Lékař pacientce trpělivě vysvětlil, na jakou operaci byla pozvána, že jí bude odebrána děloha, což určitě ještě nikdy nepodstoupila, z jakých důvodů byla operace indikována, atd. Posléze se pacientky zeptal, zda všemu rozumí a zda má nějaké dotazy. Žena však začala být z rozhovoru a dotazů lékaře velmi nervózní, omlouvala se, že paní doktorku asi špatně pochopila, až nakonec prohlásila, že vlastně vůbec nechce vědět, jaký zákrok má podstoupit, protože své ošetřující lékařce důvěřuje a netroufá si sama jakkoliv v těchto věcech rozhodovat, a že ji nesmírně stresuje, když musí detaily…
