dnes je 22.12.2024

Input:

Pracovněprávní vztahy - práva a povinnosti

3.11.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

33
Pracovněprávní vztahy – práva a povinnosti

Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, JUDr. Magda Václavíková

I. Povinnosti zaměstnavatele

Z pracovního poměru vyplývá pro zaměstnance i zaměstnavatele celá řada vzájemných práv a povinností, přičemž platí, že povinnosti jednoho odpovídá zpravidla právo toho druhého.

Pokud v této kapitole hovoříme o právních předpisech, máme na mysli zejména zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"), a v souvislosti se zdravotnictvím zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a popřípadě zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních.

Obecné povinnosti zaměstnavatele:

1. přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy – nemůže-li zaměstnanec konat práci z důvodu na straně zaměstnavatele, jedná se o prostoj. Nebyl-li takový zaměstnanec převeden na jinou práci a nemožnost konat práci spočívá v dočasné závadě zařízení, kterou zaměstnanec nezavinil, nebo v přerušení dodávky nezbytné pohonné síly, např. elektřiny, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. Pokud k přerušení práce došlo v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek nebo živelní události, činí náhrada mzdy nebo platu minimálně 60 % průměrného výdělku (§ 207 ZP). Pokud důvod přerušení práce nespočívá ani v závadě, ani v povětrnostních podmínkách, má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy či platu v plné výši průměrného výdělku (§ 208 ZP). Poskytovaná náhrada mzdy může být omezena též v případě, kdy zaměstnavatel není schopen přidělovat práci zaměstnanci v rozsahu celé týdenní pracovní doby z toho důvodu, že dojde k dočasnému omezení odbytu nebo poptávky po službách zaměstnavatele, a zaměstnavatel uzavře s odborovou organizací dohodu nebo stanoví vnitřním předpisem, že se bude poskytovat zaměstnancům náhrada pouze ve výši 60 % průměrného výdělku (jde o případ tzv. částečné nezaměstnanosti dle § 209 ZP).

2. platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu nebo plat.

3. vytvářet podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů a zajistit dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

4. zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci (pokud jde např. o pracovní podmínky, odměňování, odbornou přípravu nebo příležitosti kariérního postupu); za diskriminaci se však nepovažuje rozdílné zacházení, které vyplývá z povahy práce a je nebytné pro její výkon, pokud je účel takového rozdílného zacházení oprávněný a přiměřený okolnostem, ani tzv. "pozitivní diskriminace" znevýhodněných osob.

5. dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, vnitřními směrnicemi zaměstnavatele nebo např. pracovním řádem, kolektivní smlouvou, nebo pracovní smlouvou.

6. informovat zaměstnance o pracovních podmínkách a jejich změnách a dalších skutečnostech souvisejících s pracovním poměrem včetně informací o činnosti zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji.

7. nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy, zejména smluvní pokuty, ani je od něho požadovat; to se nicméně nevztahuje na škodu, pokud je zaměstnanec povinen ji zaměstnavateli nahradit.

V praxi se na toto ustanovení zákoníku práce mnohdy zapomíná – časté je zejména vybírání drobných finančních částek za pozdní příchody, které je z pohledu zákona nepřípustné. Jedinou výjimku v tomto případě představuje možnost upravit smluvní pokutu v konkurenční doložce (§ 310 odst. 3 ZP); sjednaná smluvní pokuta při porušení zákazu konkurence po skončení zaměstnání však musí být přiměřená, a to pod sankcí neplatnosti. Rovněž je potřeba odlišovat smluvní pokutu od srážek ze mzdy (§ 145 a násl. ZP), které jsou při dodržení podmínek ZP přípustné (např. sražení nevyúčtované zálohy na cestovní náklady, členských příspěvků odborových organizací nebo srážky k uspokojení závazků zaměstnance).

8. nesmí podrobovat zaměstnance sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.

Výjimkou je, má-li zaměstnavatel závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, pak je ale povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění (§ 316 odst. 3 ZP).

9. seznámit zaměstnance s předpisy, které musí při své práci dodržovat (totéž platí pro pracovní řád, jiný vnitřní předpis a kolektivní smlouvu, jsou-li vytvořeny), a to již v okamžiku nástupu zaměstnance do práce.

Je třeba podotknout, že odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví zákoník práce nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. Odchylná úprava povinností zaměstnance je možná jen na základě smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, přičemž u mnoha ustanovení ZP je možné odchýlit se pouze ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec se ani nemůže vzdát práv, které mu přiznává ZP, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis zaměstnavatele; takové jednání zaměstnance by nemělo žádné právní účinky.

10. informovat o "dalším" obsahu pracovního poměru.

Někteří poskytovatelé zdravotních služeb uzavírají se svými zaměstnanci velmi stručné, tzv. "formulářové" pracovní smlouvy obsahující pouze identifikační údaje zaměstnance a zaměstnavatele a povinné náležitosti pracovní smlouvy, které jsou pouze tři: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce (§ 34 ZP). Je proto důležité nezapomenout na povinnost stanovenou zákoníkem práce a kromě nejzásadnějších informací, které je potřeba uvést v pracovní smlouvě, aby byla platná, zaměstnance informovat též o dalších podrobnostech pracovního poměru a do 7 dnů (dříve stačilo do jednoho měsíce, to však bylo novelou ZP účinnou od října 2023 změněno) od vzniku pracovního poměru zaměstnanci předat písemnou informaci obsahující (§ 37 ZP):

  • název a sídlo zaměstnavatele (je-li právnickou osobou), nebo jméno, příjmení a adresu zaměstnavatele (je-li fyzickou osobou),

  • bližší označení druhu a místa výkonu práce,

  • výměr dovolené a způsob určování délky dovolené,

  • dobu trvání a podmínky zkušební doby, je-li sjednána,

  • postup, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a informaci o běhu a délce výpovědní doby,

  • údaje o odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,

  • stanovenou týdenní pracovní dobu, informaci o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, a o rozsahu práce přesčas,

  • rozsah minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a informaci o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,

  • mzdu nebo plat a způsob odměňování, splatnost mzdy nebo platu, termín výplaty mzdy nebo platu, místo a způsob vyplácení mzdy nebo platu,

  • údaje o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,

  • orgán sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance.

Pokud se některý z výše uvedeného údaje změní, je zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat o změně bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den, kdy změna nabývá účinnosti.

Zaměstnavatel je dále povinen:

  • informovat zaměstnance o ekonomické situaci zaměstnavatele, o jeho činnosti, právním postavení, jeho chystaných změnách, nabídce volných míst apod. dle § 279 ZP,

  • uzavírat pracovní smlouvy se zaměstnanci písemně a vždy předat zaměstnanci jedno vyhotovení pracovní smlouvy, popř. dalších dokumentů zakládajících, měnících nebo rušících pracovněprávní vztah,

  • poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů vzniklých v souvislosti s výkonem práce (např. cestovní výdaje dle § 152 ZP),

  • poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje (je-li to potřebné) dle § 104 ZP,

  • pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců, tedy o zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů škol, prohlubování kvalifikace (§ 227 a násl. ZP),

  • pečovat o zaměstnance na poli bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zejména nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané a pro zaměstnance příliš náročné práce, zajistit vstupní lékařské prohlídky tam, kde to ukládá právní předpis, chránit zdraví zaměstnankyň-matek, zajistit dodržování zákazu kouření apod.),

  • ve věci pracovních úrazů a nemocí z povolání objasňovat příčiny vzniku úrazu, vést evidenci a vyhotovovat záznamy o úrazech, ohlašovat pracovní úrazy, přijímat opatření proti jejich opakování (§ 105 ZP),

  • seznámit zaměstnance s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se vztahují k práci vykonávané zaměstnancem a které musí zaměstnanec dodržovat (§ 37 odst. 5 ZP).

Pro úplnost je třeba dodat, že zaměstnavatel má samozřejmě povinnosti i vůči státu a odborovým organizacím (např. předávat informace o sjednaných nových pracovních poměrech, plnit ohlašovací povinnost podle předpisů o veřejném zdravotním pojištění a o sociálním zabezpečení, podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti apod.).

Povinnosti zaměstnavatele na poli BOZP

Povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci jsou v ZP zvláště zdůrazněny a jejich seznam je uveden v ustanovení § 103 a násl. ZP.

Patří mezi ně zejména následující:

  • nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem nebo zdravotní způsobilosti,

  • informovat zaměstnance o tom, do které kategorie stanovené zákonem o ochraně veřejného zdraví spadá jeho práce,

  • zajistit, aby práci vykonával pouze zdravotně způsobilý zaměstnanec,

  • zajistit zaměstnancům pracovnělékařské služby, umožnit jim tyto služby čerpat a nahradit zaměstnancům ztrátu na výdělku, který zaměstnanci ujde v důsledku podrobení se preventivní prohlídce, očkování nebo vyšetření v souvislosti s pracovnělékařskými službami,

  • zajistit zaměstnancům dostatečné informace o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci,

  • zabezpečit informace o ochraně zdraví při práci též pro zaměstnance jiných zaměstnavatelů, kteří vykonávají práci na pracovišti zaměstnavatele,

  • zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,

  • nepřipustit, aby způsob odměňování byl nastaven tak, že bude pro zaměstnance představovat zvýšené nebezpečí újmy a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců (např. odměňování za zvýšenou pracovní výkonnost, které ale bude dosaženo jen za cenu nedodržování bezpečnostních předpisů),

  • zajistit dodržování zákazu kouření na pracovišti,

  • zajistit školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci novému zaměstnanci a dále vždy při změnách majících vliv na bezpečnost nebo ochranu zdraví při práci (změna pracovního zařazení, změna pracovních postupů apod.),

  • vyhradit zaměstnankyním, které kojí, těhotným zaměstnankyním a zaměstnankyním do konce 9. měsíce po porodu zvláštní prostory pro jejich odpočinek na pracovišti; tyto zaměstnankyně je zároveň povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření,

  • poskytovat zaměstnancům ochranné pracovní prostředky, popř. i pracovní oděv nebo obuv a mycí a desinfekční prostředky.

O informacích a pokynech, které zaměstnavatel v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci vydává, je povinen vést si dokumentaci.

Zvláštní povinnosti se potom pojí s pracovními úrazy a nemocemi z povolání (§ 105 ZP). Pokud se stane pracovní úraz, zaměstnavatel je povinen objasnit příčiny a okolnosti jeho vzniku za účasti zaměstnance, svědků, odborové organizace a zástupce pro oblast BOZP. O všech pracovních úrazech je povinen vést knihu úrazů, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Knihu úrazů je možné vést v písemné nebo elektronické podobě a musí obsahovat údaje uvedené v § 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Dále je zaměstnavatel povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance a je povinen pracovní úrazy ohlašovat příslušným orgánům (zejm. inspekce práce). Zaměstnavatel je rovněž povinen vést evidenci ohledně zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání. Jak proti pracovním úrazům, tak proti nemocem z povolání je zaměstnavatel povinen přijímat opatření, aby se neopakovaly, resp. minimalizoval jejich výskyt.

INFORMACE zaměstnanci o obsahu pracovního poměru (§ 37 odst. 1 ZP) – doporučený formát

Vzor:

Zaměstnavatel:

(plný název zaměstnavatele, sídlo, IČO, údaj o zápisu v obchodním nebo jiném veřejném rejstříku, popř. v jiné evidenci podnikatelů)

Zastoupený

(jméno a příjmení, druh oprávnění osoby zastupující zaměstnavatele)

Zaměstnanec:

(jméno a příjmení zaměstnance, adresa bydliště, datum narození)

V ............................... dne .....................

Informace zaměstnanci o obsahu pracovního poměru

Vážená paní, vážený pane,

tímto Vám sděluji následující informace o obsahu pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne .....................

1. Zaměstnanec vykonává práci ..................... (název pracovní pozice podle pracovní smlouvy, bližší vymezení druhu práce) s místem výkonu práce ..................... (bližší vymezení místa výkonu práce), přičemž pracovní poměr vznikl dnem nástupu do práce dne ................

2. Zaměstnanci náleží dovolená v rozsahu ... týdnů za rok. Dovolená je určována následujícím způsobem: ............. (např. ...)

3. Zkušební doba činí 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se však zkušební doba prodlužuje.

4. Zaměstnavatel zabezpečuje následující odborný rozvoj: .......................

5. Rozsah minimálního nepřetržitého denního odpočinku činí alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, rozsah nepřetržitého odpočinku v týdnu činí alespoň 35 hodin. Zaměstnanci je poskytována nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávka v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut, byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

6. Výpovědní doba je sjednána v zákonném rozsahu a činí 2 měsíce pro zaměstnance i zaměstnavatele. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby posledního dne příslušného kalendářního měsíce.

7. Délka týdenní pracovní doby byla sjednána v rozsahu ... hodin a tato pracovní doba je rozvržena takto .....................

8. Zaměstnanci náleží za vykonanou práci měsíčně hrubá mzda ve výši ... Kč.

9. Mzda je splatná měsíčně pozadu. Výplatní termín je 15. dne měsíce následujícího, bezhotovostně, převodem na účet zaměstnance č. .....................

10. Zaměstnanec byl při nástupu do práce seznámen s pracovním řádem, vnitřními předpisy zaměstnavatele a právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které musí při své práci dodržovat, což potvrzuje podpisem této informace. Pracovní řád, vnitřní předpisy a předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou zaměstnanci k dispozici v .....................

11. Na pracovní podmínky zaměstnance se nevztahuje žádná kolektivní smlouva.

12. Orgánem sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance, je: ...........................

Dne .....................

 

..........................................                        .............................................
název zaměstnavatele                                        jméno a příjmení zaměstnance
podpis
                                                                     podpis

II. Práva a povinnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli

Základní práva zaměstnanců

Zaměstnanci mají zejména právo na:

  • přidělování práce podle pracovní smlouvy (zejména pokud jde o sjednaný druh práce a místo výkonu práce),

  • mzdu,

  • informace o obsahu pracovního poměru (viz výše "Povinnosti zaměstnavatele"),

  • bezpečné a zdraví nepoškozující pracovní podmínky,

  • seznámení s předpisy vztahujícími se k jimi vykonávané práci,

  • ochranu osobních práv,

  • dovolenou minimálně v délce, kterou stanoví ZP (od 1. 1. 2021 se dovolená nevypočítává podle odpracovaných dnů, ale podle odpracovaných hodin a lépe tak zohledňuje délku pracovní doby zaměstnance bez ohledu na rozvržení směn).

Zaměstnavatel zejména nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce. Tyto informace nesmí zaměstnavatel získávat ani prostřednictvím třetích osob. Jde o informace o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích, příslušnosti k církvi nebo

Nahrávám...
Nahrávám...